VARI jako nástroj k duševní pohodě

Je konec prosince roku 2020. Sedím nad laptopem a přejímám. Co vše bylo před rokem jinak. Co vše jsme brali automaticky, co pro nás bylo minimálně vzácné a teď to nemáme. V zimním období, jako máme teď, kdy je více bláta, než památky po sněhu je to o to těžší srovnat se se složitostí doby. Ale přece jen je ve mně jiskřička naděje a těšení se na tu pravou zimu, kterou známe z ladových obrázků a pak zase na jaro, až vše pokvete, půda začne vysychat...