Zveřejněno: 11. 1. 2017, autor: František Šimák, přečteno: 3 394✕
Venku nám "trochu" přimrzlo. Mám zimu rád, když napadne sníh, mráz maluje své obrazy a já hezky sedím v teple domova s čajem a kochám se z okna nad tou krásou :-D. Tím, že venku se toho moc dělat nedá, jsem měl aspoň čas na sepsaní další etapy historie týkající se let MEPOLU.
V roce 1961 byl podnik začleněn s novým názvem MEPOL (Mechanizační podnik Libice nad Cidlinou) do Sdružení zemědělských strojů v Praze.
Od roku 1963 byla v závodě MEPOL Libice nad Cidlinou založena učňovská dílna. Praxi prováděli učňové přímo v závodě MEPOL Libice nad Cidlinou a na teorii docházeli do školy TATRA v Kolíně. Mladí lidé v okolí Libice nad Cidlinou měli možnost se v MEPOLU vyučit zámečníkem, nástrojařem, soustružníkem a frézařem. Nemuseli dojíždět do vzdálených učňovských středisek. Každým rokem absolvovalo učební obory kolem 10 až 15 žáků. Řada z nich v závodu zůstala věrná i po skončení učební doby a tím zajišťovali pravidelný přísun mladých vyučených pracovníků do MEPOLU Libice nad Cidlinou. Učňovská dílna byla připravená pomáhat zdravou mladou pracovní sílou při krizových situacích přímo v závodě.
Hlavní náplní výroby nově zřízeného podniku byly jednoúčelové stroje a přípravky. Současně s touto výrobou v omezeném objemu nadále pokračovala výroba náhradních dílů pro traktory a zemědělské stroje a probíhala výroba olejových pump.
V letech 1962-1966 se v závodě vyráběl zapravovač kapalných hnojiv ZKH-270, namontovaný na traktoru RS-09, určený zejména na přihnojení řepy při plečkování, výroba tohoto výrobku, probíhala v kooperaci s Dánskou firmou JENSEN.
V roce 1964 byla zahájena výroba strojů na vzhledovou kontrolu kuliček do ložisek VKK-2, VKK-3 a VKK-4, se světovými technickými parametry. Tento výrobek závod proslavil po celém světě. Značná část této výroby byla vyvážena nejen do tehdejších socialistických zemí v rámci RVHP, ale i do zemí kapitalistických států. Tyto stroje se vyvážely např. Do SSSR, USA, Japonska, Anglie, Irska atd. Tyto stroje se vyráběly od roku 1963 do roku 1970.
V tomto období, z důvodů přeorientování z výroby sériové na výrobu jednoúčelových strojů a přípravků, došlo k poklesu objemu hrubé výroby na 38 mil. Kč. Počet zaměstnanců koncem roku 1965 činil cca 460 lidí. Vlivem náročnosti této nové výroby došlo ke zvýšení stavu technických zaměstnanců, zvláště v konstrukci a technologii, a tím i ke změně struktury stavu zaměstnanců. Bylo zřízeno konstrukční středisko v Praze. V druhém pololetí r. 1965 byl náš národní podnik MEPOL Libice nad Cidlinou začleněn organizačně jako závod do podniku AGROSTROJ JIČÍN.
Struktura výrobní náplně po roce 1965 se postupně přeorientovala na výrobu náhradních dílů k zemědělským strojům a zařízením a zemědělské stroje.
V tomto roce byla do výrobního programu zařazena výroba kultivačních strojů 6-KRX, 6-KRX AP, rotační hrobkovač návěsný 4-HRX a stroje na postřikovací techniku. Byla to 
spolupráce s Dánskou firmou Jensen, která vhodně doplňovala seznam strojů pro sklizeň a pěstování cukrovky. Jejím monopolním výrobcem byl základní závod v Jičíně.
V tomto období se vyráběly další zemědělské stroje: TEK - vyorávač brambor, SOP - obraceč sena, traktorové postřikovače PP-600, PV.1-600, vozíkový benzínový postřikovač PsVB.3-100. Mimo těchto strojů se vyráběla řezačka na kov se seřizovatelným upínacím stolem.
Postřikovač do vinic a chmelnic PV.1-600. Postřikovač je namontovaný na kultivačním pásovém traktoru, rok výroby 1968. Tento stroj se taktéž vyráběl v kooperaci s Dánskou firmou Jensen.
Postřikovač vozíkový benzínový PsVB.3-100 rok výroby 1969-1973
Řezačka na kov se seřizovatelným upínacím stolem, rok 1967
Stávající lakovna pro tento druh výroby jak kapacitně, tak po stránce zdravotní a bezpečnostní, naprosto nevyhovovala. V roce 1966 bylo přikročeno k výstavbě nové, moderní lakovny, která byla 26. 3. 1968 uvedena do provozu. Lakovna splňovala všechny moderní parametry dle ČSN.
V roce 1965 byla průměrná mzda TH pracovníků 1.897 Kčs a u dělnických profesí 1.572 Kčs.
Z důvodu snižující se kapacity zdroje pitné vody a stoupající spotřeby bylo přikročeno k zajištění dalšího zdroje, a to průmyslové vody dodávané do závodu samostatnou vodovodní přípojkou z řeky Cidliny. Tato voda byla používána pro chladicí cirkulační obvody, do kotelny, a hlavně jako zdroj pro požární účely.
V roce 1968 v důsledku stagnace odbytu zemědělských strojů byl závod nucen převzít z části náhradní výrobní program, např. vytyčovací soupravy ZNAK, balicí stroje BTV-1, komorové pece, licí stroje, zařízení pro sváry a skříně TK 300. Tyto podstatné změny bylo možno uskutečnit jedině díky vysoké kvalifikaci zaměstnanců MEPOL, kteří prováděli v dřívějším období výrobu složitých unikátních jednoúčelových strojů, mechanizačních zařízení a speciálních přípravků.
V dalším díle se budeme zabývat pro Mepol naprosto zlomovým rozhodnutním o licenční výrobě GUTBROD a začínající éře značky TERRA. Přeji hezké počteníčko a těším se na vaše reakce. Fáfa Šimák, důchodce na vejminku.
Já jsem byl vlastně celý život spjat s firmou VARI a tedy i s malou zemědělskou mechanizací. Padesát let jsem pracoval v tomto podniku. Teď, co jsem důchodce na vejminku, jsem se rozhodl formou blogu představovat nové nebo stávající výrobky firmy VARI.