Rok se s rokem sešel a je tu zase podzim. Na polích a zahradách nastává závěrečná sezónní práce, totiž orba. O orbě s Vari se toho dá najít spousta, až by jeden řekl, že už je popsáno vše. Ale co když to stále není všechno?
Jak už jste z mých předchozích článků jistě poznali, bydlíme se ženou na domečku na malinkaté vesnici na Moravě. Sotva k nám natáhli elektřinu, takže o plynu si můžeme nechat jen zdát. A jelikož jsme cca 600 metrů nad hladinou moře, zimy u nás nebývají zrovna teplé. A už možná tušíte, kam tím mířím. Ano jistě. Topíme palivovým dřevem. Ať už smrkovým, při rychlém roztopení, nebo tvrdým, bukovým, pro udržení ohně po delší dobu.
Malotraktor Vari je stroj neomezených možností pro další rozšíření použitelnosti. Nyní jsem ho naučil odvozit celé klády z lesa až domů.
Zkoušeli jste někdy z trávníku udělat plochu pro pěstování zeleniny? Pokud ne, přemýšlíte nad tím, ale trápí vás, čím začít, pak ta nejvhodnější doba je právě teď! Třeba vám pomohou moje řádky.
Když jsem se v polovině prázdnin dostal na zahradu, nestačil jsem se divit. Hořčici, která zde byla pouze jako výplň na volné políčko, narostla do obrovských rozměrů. To jsem to ale pohnojil… Ale, co když?
Delší dobu mě vrtalo hlavou, jak si usnadnit kypření záhonů. Na klasický rotavátor to není, protože záhonky jsou úzké a je potřeba snadno manipulovatelný stroj. Tak přišla řada na úpravu rotační plečky.
Když jsem letos rozmýšlel, jak a kdy budeme dělat otavy a co by se u nás dalo ještě zlepšit, co se techniky týče, uvědomil jsem si jednu zásadní věc. Vždyť Vari není jen Vari systém! Je to i spousta jednoúčelových strojů, ale také nosičů. Tak co nějaký nosič vyzkoušet?
Každý správný zahrádkář, farmář, či zemědělec ví, že bez vody to nejde. Posledních pár let nás trápí sucho a úbytek spodní vody, takže i když máme vlastní studnu, záhony vodou z ní nezaléváme. Přece jen, tu si necháváme na pití pro nás a pro naše zvířectvo.
Když jsem se po nějakém čase úporně stráveném v paneláku v malém městě ocitl znova na vsi, v mém rodném domě, ještě jsem si nedovedl představit, co mě to postihne. Rok se s rokem sešel a díky tomu, že každoročně připravuji dřevo na zimu, začal jsem jeden podzim uvažovat: „Přece už nejsi nejmladší Zbyňku, svět je plný všelikých pomocníků i k malé zahradě, rozhlédni se!“
