Jak mě posedlo VARI

Zveřejněno: 12. 8. 2019, autor: Zbyněk  Spěšný

Když jsem se po nějakém čase úporně stráveném v paneláku v malém městě ocitl znova na vsi, v mém rodném domě, ještě jsem si nedovedl představit, co mě to postihne. Rok se s rokem sešel a díky tomu, že každoročně připravuji dřevo na zimu, začal jsem jeden podzim uvažovat: „Přece už nejsi nejmladší Zbyňku, svět je plný všelikých pomocníků i k malé zahradě, rozhlédni se!“

Zasedl jsem tedy k internetu a začal hledat, co by mi mohlo práci se dřevem ulehčit. A jak tak brouzdám všemi hobby servery, poradil mi kamarád: „Když malotraktor, tak jedině VARIka, ten jedinej má poctivou převodovku a kola!“  Hle, mrknu na www.vari.cz a hned se na mě směje akční set: VARI IV Global s motorem XP-200 a vozíkem ANV-380 k tomu zdarma. A za výbornou cenu. No něco jsem měl bokem našetřené, tak se objednala Varinka. Co vám budu povídat. Za dva dny mi ji milí pánové z olomoucké pobočky dovezli až k domu, vše předvedli, vysvětlili, ukázali a já najednou měl svého mazlíka. To bylo radosti, panečku.
Hned jsem ji zapojil do práce s palivovým dřevem. Přece jen je velký rozdíl vozit špalky v kolečkách, nebo jimi nafedrovat Varinku na vysoko přes bočnice. Odveze si to v klidu, jen si vrní a u štípačky jen stačí odjistit korbu a je složeno.  To je paráda, řekl jsem si. A už jsem přemýšlel, jak ještě Varinku využít. A jak jsem se tak rozhlížel po zahradě, které vládl trávník a květiny, řekl jsem si: „Proč já vlastně nemůžu pěstovat vlastní zeleninu? V obchodě je to čím dál dražší a mně to tu vyroste zadarmo!“
To byla myšlenka. No jo, ale k tomu potřebuju pole, nebo aspoň záhon. Tak jsem neváhal a sedl zase k internetu a začal zjišťovat, jaké mají ve VARI možnosti, co se týká zpracování půdy. A byl jsem ztracen. Najednou jsem poznal, že potřebuju témeř všechno, co v Libicích vyrábí .  To „zadarmo“ je s velkými uvozovkami, to už teď vím. No nic, základem zemědělství, je přece pluh, to už věděli i bratranci Veverkové. Koukal jsem kolik nářadí se dá sehnat po bazarech. I když některé jsou starší než já, stále plní funkci tak, jako by byla nová. Tak jsem si koupil starší pluh PO-18 i s nastavovacím tělesem a vyhlížel tání sněhu. Při čekání na holou zem jsem, jako již od té doby pravidelně, pátral po VARI webu a vymýšlel, jak všelijak já tu půdu zpracuji k osázení. Tak jsem si po shlédnutí mnoha videí objednal rotavátor KUK-96 s radličkou. To už přece musí ke zpracování půdy stačit. Brány kupovat nepotřebuji, ty si vyrobím sám ze starých koňských. Když je zmenším, upravím…
Sníh byl ten tam a já už byl rozhodnutý. Byl tam sice teď pár let trávník, na kterém byla odstavená stará vlečka, kterou už stejně nemělo co tahat, ale já jsem si umínil, že tam bude moje první políčko. Jednou jsem cestou uviděl, že místní farmář vyváží na pole hromadu kravské mrvy, tak jsem nelenil a zavolal mu, jakože jestli by mu vadilo, kdybych si jeden vozíček odvezl. Kupodivu nevadilo a já měl svůj první hnůj pro políčko a Varinka zase plno práce. Naložil jsem ji tedy fest, ale zase si jen tak broukala a jela v klidu a bezpečně.  Doma jsem vysypal mrvu na trávník, rozhodil a za pár dnů, až se mírně rozložila, jsem zaoral.
Z orání jsem měl pořádný strach. Jelikož jsem už věděl, že jde orat lehce, ale taky se u toho může člověk dost nadřít, měl jsem shlédnuty tucty instruktážních videí s nastavením pluhu pro orbu. No možná to nebylo úplně ukázkové, ale mám zoráno! Trošku si to sám před sebou ospravedlňuji, že přece jen nikdo v těch videích neoral trávník.  Nechám zas půdu pár dnů odpočívat.
Po zhruba týdnu jsem se vrátil k mému políčku a jal se zpracovat ornici. Přímo u políčka jsem si jednoduše přestavěl malotraktor na rovatátor a první mé rotavátorování mohlo začít. A ejhle. S tímto se krásně pracuje a hned jde vidět, jak je hlína krásně zpracovaná. Krásně kyprá a nadýchaná. Rotavátor mě vyloženě nadchnul, tak jsem si jej patřičně užil a políčko jsem projel tam a zpátky a nahoru a dolů snad dvacetkrát. A bylo hotovo. Ted už jen srovnám bránami a mohu sázet.  Už se těším na další práci s VARI. Vím, že lidé, kteří jej dělali o těžké práci něco ví a proto je VARI taková, jaká je. A hlavně naše!

Hodnocení článku:
25 / 4
Děkujeme za Váš hlas. Řekněte o článku svým přátelům na Facebooku.

Související fotografie