EGO potřetí, odzkoušení v praxi a na vlastní oči

Zveřejněno: 14. 8. 2020, autor: Miloš Valenta, přečteno: 1 749✕

Okolo zahrady je neustále co dělat. A stane se, že se něco nestihne a nezvládne včas a odloží se na další rok, i déle. I mě se to stalo a proto jsem využil možnosti a s vypůjčeným Egem z Vari vyrazil, obrazně řečeno, do Boubínského pralesa. Pracovat a porovnávat.

 

Asi jako každý, i já jsem byl notně zvědavý, zda bateriové AKU nářadí EGO dokáže zastoupit, nebo i nahradit to se spalovacími motory. Rozepíšu se zde spíše o samotné práci s nářadím, než o výdrži baterie, či vzhledu.

Tak hurá do džungle….

DSC04631DSC04651

K dispozici jsem měl zapůjčenou řetězovou pilu, prořezávač větví, vyžínač trávy, zahradní sekačku na trávník s pojezdem, plotostřih a fukar na listí. Toto vše „jede“ na jednu baterii 56V, pro všechno společnou a záměnnou. Její výdrž je opravdu dobrá, a pokud je již téměř vybitá, tak jí vložím do automatické rychlonabíječky a dám si svačinku a kafíčko, což je doba dostačující na dobití. Pokud chci ale pokračovat dále, pořídím si baterie dvě, které potom vzájemně střídám. To pak ale je ovšem bez svačinky a kafíčka.

DSC04636DSC04637DSC04635DSC04634DSC04671DSC04639DSC04640DSC04641DSC04646DSC04648DSC04649DSC04652DSC04666DSC04653DSC04659DSC04661DSC04667DSC04669DSC04672

Takže jako první jsem vyzkoušel řetězovou pilu na staré uschlé lísce. Potřeboval jsem jí porazit. A nestačil se divit, co dokáže. Rychlost řetězu, který je mazaný z nádobky, je vyladěná, chod pily stejný, bez zjevné zátěže, či kolísání. Pila padne dobře do ruky, je vyvážená. Na boku má rychlonapínání řetězu. Pouhým lehkým povolením a dotažením otočného elementu se řetěz napne na správný tah. Pila je osazena značkovou lištou a řetězem Oregon. Jenom jsem moc nepochopil vepředu diodové světlo, které lze rozsvítit na řezaný kus. No, o půlnoci asi kácet stromy na zahradě přece jenom nebudu. Leda, díky tichosti, že bych vyrazil na noční pych. Takže lísku jsem s přehledem porazil, odvětvil a nařezal na jednotlivé kusy. V pohodě. Ve dne.

A protože i druhá líska byla částečně uschlá, tak jsem na ní vyzkoušel prořezávač větví, což je vlastně malá řetězová pila na prodloužení, aby se dosáhlo do výšky. Též i zde je nádobka s olejem na mazání řetězu. Odvětvoval jsem poměrně tlusté kusy a práce byla bezchybná. Síla výborná, řez krásný. Veliký pomocník, spolehlivý. Řezat to ručně ze štaflí, ve třech metrech, no nevím, nevím.

Tak a jdeme dál. Strunovým vyžínačem jsem šel pokosit přerostlou trávu a stařinu na mezi, tedy členitý terén. Lze použít nosný pás na rameno a strunovku zavěsit pro lehčí manipulaci při práci. Takže i toto nářadí plně zastoupí práci s přerostlou trávou, stejně jako s benzínovým motorem, bez rozdílu. I zde lze místo strunové hlavy nasadit plechový trojzubec na menší křoviny a nálety. Zajímavý detail je ložiskový knoflík na strunové hlavě, který ji při práci chrání před otěrem, a přitom velmi usnadňuje odvíjení struny poklepem o zem, je to jako spodní disk u bubnových sekaček VARI, ale v malém. Další poznatek, který si člověk hned uvědomí, je ten bezemisní provoz, nic necítíte jen vůni čerstvě posečené trávy.

AKU sekačka na trávu. O ní bylo již dost napsáno přede mnou. Také jsem jí musel vyzkoušet, ale bohužel ne v extrémním porostu, ale na trávníku těsně před dalším sečení. Spuštění motoru je rozběhové, to znamená, že se postupně dostává do pracovních otáček a ne hned naráz, jako je vypínačem „ tahem zapni, stiskem vypni“,  u elektromotoru. Spodní část je plechový výlisek a má záběr nože 50 cm. Ložisková kolečka jsou na výšku centrálně nastavitelná jednou pákou. Pojezd má spínaný vlastním samostatným vypínačem, má svůj pojezdový motor a lze jej nastavit plynule od nejmenšího po maximální. Pojezd jde použít také pro přejezd na místo bez spuštění rotace nože. Seká čistě, krásně sbírá a dokáže naplnit sběrný koš až po vršek. Vepředu má opět dvě záhadná diodová světla, dle mého zbytečná, leč i hezká. Jestli to má tlumené a dálkové jsem nezkoušel. Malá nevýhoda je, že sekačka je určena spíše pro větší plochy se sečením pruh jedním směrem, otočit se a pruh druhým směrem. Pokud chci zacouvat od překážky tahem zpět, je nutno ručně sekačku lehce postrčit dopředu a pak tahat k sobě. Jinak se přetahuji s převody pojezdu přes pojezdová kola. Parádní je nízká hladina hluku, žádné vibrace a vychytaný systém skládání a nastavení řidítek jak pro práci, tak pro čištění, přepravu či uskladnění.

Další prací bylo využití plotostřihu, nasazeného na prodloužení. A já užasnul. To, co se vejde mezi mezery přeběhových nožů, to hravě a s lehkostí ustřihne. Čistě a bez zátěže. A žádné tahání prodlužovacího kabelu, který se potom odstřiženým materiálem rád zasypává, nebo i nechtěně přestřihne. Tak u mě snad ani nebyl živý plot, na čem jsem to zkoušel, ale doslova džungle. Chyběli snad jen opice. To, že to zvládlo na jedničku s hvězdičkou je bez debat. Nadšení, radost pohoda.

Po odvozu větviček, samozřejmě Varíkem s vozíkem, bylo nutno po stříhání živého plotu uklidit zbytky malých větviček a listí. Hrabat? I kdeže, nikoliv. Další pomocník to hravě zvládnul – fukar. Na něm lze intenzita foukaného vzduchu plynule měnit otáčkami ventilátoru a na držadle je navíc tlačítko turbo pro krátké zvýšení na maximum.

Takže mé zhodnocení:

Já jsem člověk odkojený benzínem a burácení motorů je pro mě synfonie. Ale! Tato AKU sestava EGO 56 V, se společnou baterií pro vše, tzv. „jedna baterie vládne všem“, mě dostala. Precizní a bytelné zpracování, krásný vzhled, výkon a síla naprosto srovnatelná s benzinovými stroji. Je to bezchybné, a nebránil bych se toto používat na práci, jako plnohodnotnou náhradu. Opravdu. To je to pravé nářadí pro údržbu zahrady a zeleně v okolí domu. Možná i menších sadů. Na stálou práci má EGO řadu Professional X, která muže sloužit i v komunálu. Více o značce a sortimentu EGO se dozvíte na propracovaných webových stránkách www.egostroje.cz, kde lze vše i pohodlně online nakoupit.

Za mě výborně.

Děkujeme za Váš hlas. Řekněte o článku svým přátelům na Facebooku.