Aby se nám kolo nepolámalo, aneb údržba tažné nápravy

Zveřejněno: 16. 2. 2022, autor: Ondřej Vrzal, přečteno: 9 696✕

Výměna olejů v převodovkách a motorech, výměna svíček, vzduchových filtrů, péče o palivo. Jo, to už tak nějak začíná být standard u většiny uživatelů a je to tak správně. Jenomže kromě motorů a převodovek je součástí Vari systému, mimo jiné, i tažná náprava, a ta si také zaslouží péči. Mám takový pocit, jako by se na ni zapomínalo. Z některých reakcí dokonce cítím strach, jako by se snad jednalo o obtížnou činnost. Tak to teda né! Vždyť na tom nic není, hned vám ukážu, jak na to.

V internetových diskuzích se často objevují problémy s nápravou a většinou mají jednoho společného jmenovatele - zanedbanou údržbu. Přitom v návodu ke stroji je tento úkon uveden. Nebudeme se bavit o tlaku v pneu, ten je snad všem dobře známý a musí být v obou kolech stejný. Jen takové menší upozornění, pro původní nápravy s ocelo-litinovými disky je tlak rozdílný než u stavebnicových disků Global, bacha na to. Takže pečlivě čtěte návod pro váš stroj.

Údržba staré tažné nápravy s osovým čepem a ocelolitonovými disky se v zásadě neliší od nové TN-Global. Základem větší údržby a kontroly je demontáž tažné nápravu ze stroje. Skvělým pomocníkem je montážní stojan, ať už domácí nebo tovární výroby, to nechám na vás. Kdo stojan nemá, musí si poradit bez něj. Třeba sundat ze stroje pohonnou jednotku, přídavná závaží a stroj překlopit na bok jednoho kola.

IMG_20190519_151349IMG_20211029_151947IMG_20211029_154058
IMG_20211029_154213IMG_20211029_154557IMG_20211029_154824

Kola jsou dole, co dál? Doporučuji sundat vnější i vnitřní závaží. Vnitřní musí dolů každopádně, výjimkou jsou kola z licenční nápravy Terra, která mají vnitřní závaží z jednoho kusu s otvorem pro vytažení náboje. Já přesto říkám, všechna závaží z kol dolů, snížíte si tím námahu při manipulaci s koly.

Teď přijdou na řadu kleště na vnější pojistné kroužky, ségrovky. Upřímně se fakt vyplatí si je pořídit, hodí se. Nejsem zastánce oprav pomocí „vidličky a nože“, jak často rád říká kolega Broňa Malý, plně s ním souhlasím. Pomocí kleští sundáme pojistný kroužek z náboje, sundáme i podložku a celý náboj vysuneme ven. Pak přijde na řadu demontáž palců. Pokud máme palce zajištěné D-čkem z drátu, hodí se kombinované kleště. Trošku s nimi odehneme drát, aby se dal lépe z palce vytáhnout. Já používám ty s hladkými čelistmi, abych příliš nepoškodil vzhled drátu. U provedení Global vyklepneme pružný kolík z ovládací páčky. Palce pak opět vytáhneme i s pružinou z uložení. Pokud se jedná o stará kola neznámého původu a použitého maziva, je vhodné pomocí klíče č. 9 demontovat i mazací hlavice.

IMG_20211029_154846IMG_20211029_155115IMG_20211029_163654

To je konec demontáže. Teď přijde na řadu část čištění a kontroly. Vhodné rozpouštědlo, hadr, štětec vanička, šroubovák, to už záleží na každém, jaké má možnosti. Každopádně očistíme náboje, palce, pružiny, podložky i samotné uložení nábojů v discích a trasu pro rozvod mazacího tuku. Zkontrolujeme stav ozubení na náboji, hrany by neměly být příliš omlácené. Omlácené hrany způsobují přeskakování palce v záběru a stroj nepříjemně a nečekaně škube do řídítek. Pokud není opotřebení příliš velké, je na místě prohodit levý a pravý náboj. To aby se zase opotřebovávala druhá hrana ozubení. Přeci jen, nejvíce se jezdí dopředu. Já to dělám tak, že při každé údržbě náboje prohazuji. Tím výrazně prodlužuji životnost nábojů, a jejich postupné opotřebování v řádu dlouhých let je vcelku rovnoměrné. Dalším bodem zájmu kontroly jsou palce, ty jsou ale většinou v pořádku. Podíváme se i na stav pružin, vymezovacích podložek (nové mají tloušťku 2mm), i pojistných podložek.

U kol, které jsem použil při tvorbě článku, někdo nenamontoval vymezovací podložky. Náboje měly velkou axiální vůli, zanesené palce s nedostatečným chodem, i proto často přeskakovaly v záběru a už trochu poškodily ozubení na poměrně nových nábojích. Stejně tak byly poškozené pojistné kroužky. Škoda takové práce původního „opraváře“. Nelekejte se, že na fotkách z montáže jsou kola jiná. Není to tak, jsou to ta stejná, ovšem po novém nátěru a s novými pneumatikami a dušemi. O tom, k čemu budou sloužit, možná vznikne další článek, uvidím.

IMG_20220203_153448IMG_20220203_145604IMG_20220203_145636
IMG_20220203_145712IMG_20220203_145743IMG_20220203_145828
IMG_20220203_150358IMG_20220203_150454IMG_20220203_150722

Máme vyčištěno, zkontrolováno popřípadě dokoupeny nové díly, tak jdeme skládat. Budeme postupovat v opačném pořadí, jako jsme demontovali. Jak správně vložit drát do palce je na fotkách, konec drátu představuje šipku. Důležitou otázkou při skládání je mazání. Jak moc a čím? Takže množství maziva nanesené štětcem na palec s pružinou bych označil jako přiměřené. Ozubení buď nemazat anebo opravdu lehce. Do velkého množství maziva se nachytají nečistoty, bude z něj brusná pasta a následně zatuhne. Pak palec nebude dobře chodit, bude přeskakovat v záběru a ničit další věci a to nechcete. Lisem namažeme uložení dostatečně, až se mazivo začne mírně cpát ven. Odpověď na druhou část otázky je více komplikovaná. Starší návody uvádí jako vhodný tuk V2. Ten už dnes neseženete. Pak se návody z 90. let zmiňují o tuku A 00. Já jsem tento problém konzultoval s českým výrobcem maziv a dostal jsem doporučení na vysokotlaké průmyslové mazivo LA 2. LV 2-3, které používám, mi bylo doporučeno jako méně vhodné, starší a překonané mazivo. A 00 je poměrně řídké a neporučil mi ho použít. Samozřejmě přihlédněte také k tomu, jaké mazivo máte v mazacím lisu, ať nemusíte mít zbytečně další. Lepší mazat něčím, než ničím. Určitě se ale vyhněte mazivům s příměsí grafitu, mědi a podobným, ty jsou zcela nevhodná. Jsou určená na mazání tepelně zatěžovaných uložení, kde přísady fungují jinak, než za standardní teploty. Zbytečně byste si těmito přísadami vydírali uložení, takže grafit určitě né!

IMG_20220203_150941IMG_20220203_151409IMG_20220203_151435
IMG_20220203_151726IMG_20220203_152613IMG_20220203_153405
IMG_20220210_113118IMG_20220210_113306IMG_20220210_114141

Rukou otočíme nábojem, vyzkoušíme všechny polohy palce, prostě rozneseme mazivo tam, kde má být. Namontujeme zaváží a kola jsou hotová. Když už je náprava rozebraná, zkontrolujeme ještě stav poloos. Pokud jsou vymačkané, vyměníme je za nové. Opotřebované můžou zapříčiňovat povolování matice osového čepu a trhání kol při záběru. Taky se může stát, že se poloosy kompletně protočí a vy už domů nedojedete. Nebo krouticí moment z jednoho kola na druhé bude přenášet osový čep, který na to není konstruován, určen a ten praskne. Nic o co byste stáli. Takže i tomuhle se doporučuji věnovat. U osového čepu samozřejmě matice u levého kola ve směru jízdy a dotažena na 75 Nm, to už doufám všichni víte!

Video jsem žádné nenatočil, ale přikládám oficiální video z výroby tažných náprav, to snad, kdybyste měli pochyby o postupu, který používám a zde popisuji.

 

 

Na závěr by se slušelo uvést, jak často takovou údržbu dělat. V návodu je to jasně popsané a s tím nebudu rozporovat. Určitě je ale potřeba, do toho vnést trochu selského uvažování. Jiné to bude u někoho, kdo s Vari jezdí svátečně, jiné to bude u každodenního využití v prašném prostředí. Při mém používání, které vidíte i tady na blogu, mažu pomocí lisu kola tažné nápravy párkrát ročně, většinou před většími akcemi. Rozborku s očistou a kontrolou, jako v tomto článku dělám, zhruba jednou za dva roky.

Tak co, není to tak těžké, ne?

Děkujeme za Váš hlas. Řekněte o článku svým přátelům na Facebooku.