Zveřejněno: 6. 6. 2023, autor: Zbyněk Spěšný, přečteno: 2 420✕
Mou soupravu VARI mám už pátým rokem a těch tun co navozila a kilometrů co najezdila v přepravě s vlekem už nedokážu spočítat. Tak už je vidět na nejexponovanějších místech opotřebení. Myslím tím závěs Z-01.
Sice jsem si svořeň (čep závěsu) upravil navařením podložek už na podzim loňského roku, ale už jsem to zachytil pozdě a zaoblení na čepu už udělalo svoje a horní oko závěsu jsem už měl pěkně vybroušené do oválu. Málokdo čte návody a tak se moc neví, že kolík a závěs Z-01 se má pravidelně mazat vazelínou a čistit. Nicméně i tak se po čase objeví ovalita otvorů a zatáčení se trochu ztíží. Holt není se co divit. VARI má u mě opravdu tvrdý život plný práce, dřiny a lopoty. Jako tažný kůň. Ale stejně jako bych dal živému koni, chci dát i mé Varince za její práci co nejlepší péči. A jelikož máme mezi sebou hlavy pomazané, tak jsem s dovolením a pomocným výkresem nechal u šikovného kamaráda vyrobit nové tažné oko oje návěsu, které si vymyslel a sestrojil poprvé kamarád a kolega bloger Miloš. Má práce byla veskrze jen objednání ložisek a pak finální lakování. Svaření tak důležité části stroje jsem přece jen nechal na kamarádovi/odborníkovi metodou MAG. Žel já tuto mašinku ještě nevlastním a mým trafem jsem měl strach, že bych materiál důkladně neprovařil.
Při té příležitosti jsem si objednal z VARI i nový závěs Z-01, jelikož oprava díry ve starém závěsu se mi zdála jako ne zrovna nejvhodnější, co se týká poměr cena/výkon. A kamarád dokázal dle originálního závěsu vytvořit vypálením dílů nový závěs. K dílům vytvořil zámky, díky kterým díly hezky zapadly do sebe a pak stačilo jen zámky provařit a zabrousit a už není stopy po svárech. Vypadá to parádně. A já mám rázem jeden závěs navíc, až se zase za nějaké roky projeví opotřebení. Oj s okem a nový závěs mám nalakovaný, tak mohu namontovat a hurá do lesa na testy.
První dojmy z jízdy s ložiskovým okem jsou víc než překvapivé. Až mě vylekalo, jak snadno jde zatáčet. Já už jsem měl závěs asi v takovém stavu, že už bylo zatáčení opravdu nelehké. Teď je to jako bych si namontoval posilovač řízení. Uvidíme, jak dlouho to vydrží, ale zatím velká spokojenost.
Tak jsem se vydal zase do lesa na testovací jízdu a zároveň pro dřevo, jelikož letos se léto asi rozhodlo, že si bere dovolenou. Docela to vypadá, že když to červenec nepokazí, tak bude letos hezká zima. Jelikož na ohřev vody topíme denně, tak to není až takový problém, ale že bychom si přitápěli i do domu, jako to děláme letos ještě v půlce května, to už si hodně let nepamatuji. O to víc jsem rád za tu soběstačnost, kterou mi VARI poskytuje. Přijedu, nařežu, stáhnu či přiblížím, naložím…. Však to znáte.
Ale ne vždy jde vše podle plánu. Přijel jsem do lesa, začal krátit spadený strom na požadované délky a nakládal. Kousek ode mě stála uschlá jedle, kterou jsem měl povolenou pokácet. Ale co čert nechtěl, pár stupňů vychýlení od plánovaného místa dopadu a JEJDA! Strefil jsem se přesně mezi řídítka a lavor sedačky. Když to shrnu: Střihlé šrouby mezi páteří vleku a nápravou, ohnutá páteř vleku, ohnutý lavor a pero sedačky a prasklá pakna brzdy levého kola, jak to zatáhlo za lanovody (na to jsem přišel až doma po kontrole kol). To bylo radosti. No co vám budu povídat. Nadával jsem si do domácího skotu a tak všelijak podobně vyjmenovanými slovy pro dospělé. Po chvilce dumání, co dál, jsem musel vše vyložit na místě a stáhnout nástavbu svážečky. Díky ochotnému kamarádovi, co mi přivezl 4 šrouby s matkami jsem spojil páteř vleku s nápravou zpět, natáhl nástavbu na vlek a dokonce i naložil nachystané dřevo. Varinku nezastaví ani na ní spadlý strom! Doma jsem dřevo složil na zahradu, Varinku odstavil do garáže, zavřel palivový kohout, nechal vybrblat karbec a šel domů k počítači. Proč k počítači? VARI má totiž přehledně vyřešený katalog náhradních dílů a e-shop pro konečné zákazníky, který se mi už několikrát osvědčil.
Katalog je opravdu parádně udělaný a já měl za pár minut všechny potřebné díly v košíku a za 2 dny i doma, úhledně zabalené na paletě. Další den jsem vše namontoval, včetně znova vytisknuté konzoly držáku motorové pily, který přišel k úhoně také. Pak už jen nechat vyrobit destičku pod opěrné kolečko. S tím mi taky pomohl kamarád. Tak už ji jen přivařit, nalakovat a namontovat kolečko a Varinka může do pracovního procesu. A jak se říká, kdo se bojí nesmí do lesa. Tak si zajedu pro zbytek toho neřáda, co mi Varinku, žel mou blbostí, zlomil na dvě půlky. Zde bych na vás všechny chtěl apelovat, ať dáváte pozor na bezpečnost práce, tady to naštěstí odnesla jen technika. Nechávejte si vždy dostatek prostoru, a hlavně v dopadové oblasti nenechávejte žádnou techniku a už vůbec ne žádné živé pomocníky. Chybami se člověk učí, tak ať to učení nemáte zbytečně drahé a moje zkušenost vám ušetří peníze, starosti a zdraví.
Než jsem vše dal zase do pořádku, tak jsem získal zdržení asi týden a pak zase přišlo období dešťů. Tak okopávání česneku, cibule a mulčování okolo pole a zadní zahrady musím nechat do dalšího dílu. Protože Žofie nám té vody posílá docela dost už dlouho. Tak se budeme víc modlit a čekat na sluníčko...
Na podzim roku 2018 jsem si pořídil sestavu VARI Global IV s motorem XP-200, vozíkem ANV-380 a přídavným závažím 33kg a 2x 5kg. Začal jsem okamžitě studovat všechny oblasti a stránky a hltat informace a vymýšlet, jak mi můj Varik může ještě pomoci. Tak se mi strojní park rozrostl o oboustranný pluh PO18, rotavátor KUK s radličkou, kultivátor AKY, vnitřní závaží kol, hřebové brány a po domácku vyrobený tlačený vozík. VARI se rychle stalo každodenním pomocníkem.