Příprava půdy aneb staré vs. nové

Zveřejněno: 7. 5. 2018, autor: Ondřej Vrzal

Půdní práce už jsou téměř u konce, ale já bych se s Vámi v tomto článku rád podělil o to, jak to probíhalo u nás a také, co jsem měl možnost porovnat.

Bylo by dobré začátkem říci, že se budu vyjadřovat konkrétně o přípravě půdy pro sázení brambor sazečem. U nás je takovým zvykem, že se půda, která je po podzimní orbě utužená, nejdříve naruší pasivním nářadím a následně se rozmělní rotačním kypřičem. Ale pěkně popořádku.

Protože ctíme tradici sázení brambor až začátkem května, byla letos půda na povrchu poměrně vyschlá a tvrdá. Prostředkem políčka jsem natáhl provázek a šlo se porovnávat. Jedna polovina byla vyhrazena pro starou techniku, druhá pro tu novou.

IMG_20180430_103644IMG_20180430_112942IMG_20180430_110220

Nejdříve na řadu přišel kombinátor K-720. To kvůli mé nedočkavosti, jak v náročných podmínkách tento zástupce nových strojů obstojí. První přejetí bylo jen tak po povrchu, do hloubky se radličkám moc nechtělo a ani jsem je nenutil. Zpracování po druhém průjezdu mě však velmi mile překvapilo. Prutový válec velice dobře odváděl svoji práci a vzniklé hrudy dobře drtil. Pokud bych sázel jen obilniny, jistě by takto upravená půda stačila.

IMG_20180430_104831IMG_20180430_105202IMG_20180430_112328

Za staré stroje byl do boje nasazen námi v přechozích desetiletých využívaný kypřič KP-70, dnes byste ho našli pod označením AKY-356. Jeho radličky snáze pronikaly do hloubky a s tvrdou vrchní vrstvou si poradily velmi dobře. Stejně tak jako u kombinátoru jsem zvolil dva průjezdy. Ale i po nich bylo na políčku dost velkých hrud, které už kypřič neměl jak rozdrtit. Jednoduše se propletly mezi radličkami. No, nedá se nic dělat, se zbytkem už si bude muset poradit rotační kypřič.

IMG_20180430_111120IMG_20180430_111911IMG_20180430_112010
IMG_20180430_111916IMG_20180430_112325IMG_20180430_112315

Prvotní příprava byla hotova a tak nezbývalo než do práce zapojit rotavátor. Tady to trošku zamotám a začnu od starého stroje, ale bude to alespoň napsáno tak, jak jsem jej doopravdy zkoušel.

Ještě než se dostanu k samotnému porovnání, pár důležitých poznatků k rotavátoru. Důležité je správně poskládat jeho hvězdice. Když to uděláte dobře, stroj jede přímo a eliminuje se jeho poskakování. Dále je nutné použít Nosič radličky s brzdící radličkou N-3. Bez nich to opravdu nejde. Stroj by se hnal dopředu a vy byste za ním buď běželi anebo byste ho brzdili rukama. Ať tak či tak, zbytečně se nadřete a výsledný efekt nebude dobrý. Takto tedy ne!!! Já na stroji používám i ochranné kryty T-20. Mám převodovou skříň T-20/SA a ta má poměrně vysoké výstupní otáčky. Pokud jsem používal druhý převodový stupeň, zemina létala až na motor a někdy i na obsluhu. To se mi nelíbilo. Navíc půda, kterou nože vyhodí do vzduchu, se naražením do krytu dále rozdrtí a znovu se vrací do pracovního prostoru nožů a je jimi dále zpracována. Takže u takto „rychlého“ rotavátoru pomáhají kryty i k lepšímu pracovnímu efektu. A poslední poznatek, který není můj, se týká ochranných hlubokých talířů. Ty jsem před pár lety objevil ležet v regálu a po jejich nasazení jsem žasnul, jak jede celý stroj krásně rovně. Mají však velice negativní efekt, na který mě upozornil kolega spolubloger pan František Šimák, kterému tímto děkuji. Talíře fungují také jako omezovače hloubky, zhoršují zahlubovací schopnost rotavátoru. Letos jsem je nepoužil a hned se mi lépe pracovalo. Dnes je už k sestavě kypřicích nožů nedostanete a je to zřejmě i dobře. Za mě talíře nebrat!

První rotavátor na řadě byl starý OSU-115. Je to nejstarší rotavátor, ještě z dob Terry. Tehdy to byla zřejmě jediná sestava nožů v nabídce, jiná asi nebyla. Je osazena úhlovými noži. Ty jsou už přeci jen opotřebované a kvůli nim tento test a vlastně i článek vzniknul. Rozhodoval jsem se, jestli pořídit kypřič s kopinatými noži nebo opět uhlovými.

IMG_20180430_133216IMG_20180430_133802

Práci OSU-115 jsem znal a tak pro mě nebyla překvapením. V naší těžší půdě se mu při prvním přejetí do hloubky moc nechtělo, při druhém to bylo již lepší.

VID_20180430_130604VID_20180430_130604_01VID_20180430_132257IMG_20180430_132725IMG_20180430_132956IMG_20180430_133130

Na bitevní pole nových strojů se postavil kypřič AKY-357. Při porovnání s OSU-115 je vidět velký posun vpřed. Silnější kované nože, větší průměr hvězdic. Ty už nejsou skládané po jedné, ale po jakýchsi sestavách. To mi více vyhovuje a pomáhá to správnému sestavení. Při použití mě velmi mile překvapilo, jak se nože snadno zahlubují. Stačila chvilka a mohl jsem s rotavátorem popojet dál. To byl oproti OSU-115 neskutečný rozdíl. Opět následoval ještě jeden průjezd a bylo hotovo. Zpracování bylo lepší než u staršího provedení, hlavní byla mnohem menší časová náročnost, díky lepším zahlubovacím schopnostem.

IMG_20180430_140056IMG_20180430_140126IMG_20180430_141033IMG_20180430_141253IMG_20180430_141407IMG_20180430_141356

Závěr je tedy takový, že nové stroje jsou určitě posunem vpřed. Práce kombinátoru byla pro mě příjemným překvapením a budu ho hojně využívat i při přípravách půdy pro jiné plodiny. Nové nože AKY mě uchvátily jejich zpracováním a výbornou funkcí v těžší půdě. Dejte si tedy záležet při výběru kypřiče, jakou půdu máte. Dnes již ta možnost volby je, a tak se nemusíte spokojit jen s jedním provedením, jako tomu bylo dříve. A pokud můžete, zpracovávejte pozemek do kříže. Dosáhnete tak rovnoměrnějšího zpracování.

Pokud jste se článkem pročetli až sem, tak bych Vám chtěl poděkovat za pozornost a příště zase třeba právě o tom sázení brambor…

Hodnocení článku:
178 / 139
Děkujeme za Váš hlas. Řekněte o článku svým přátelům na Facebooku.