Zveřejněno: 4. 10. 2023, autor: Zbyněk Spěšný, přečteno: 1 082✕
Ačkoli již máme kalendářní podzim, ohlédneme se zpět do času prázdnin, sklizně a zralých malin.
Srpen se pomalu nachyloval do své druhé poloviny, my měli za sebou dovolenou jak jednu odpočinkovo-relaxační, tak druhou turisticko-kulturní a pomalu nastávalo období sklizní.
Letos byl bohužel červenec opět ve znamení obrovského sucha, které nás začíná trápit každým rokem víc a víc. Musím tedy činit potřebné kroky k úspoře vody. Již roky na záhony a políčka nepoužíváme ani litr pitné vody z naší studny a poctivě chytáme dešťovou vodu, i s tou si letošní sucho poradilo jako nic a nám začala deštovka kriticky docházet. Byl jsem tedy nucen pořídit základní sadu kapkové závlahy, co jsem po ní už nějaký ten rok pokukoval. Kapkovka, jak jí familerně říkám, je geniální v tom, že se dá plně zautomatizovat díky časovači a tak má každá jedna rostlina přesnou dávku závlahy v přesně stanovený časový harmonogram. Tedy pokud máme v IBC nádrži dostatek vody. A navíc to funguje i s atmosférickým tlakem, takže není potřeba čerpadla, potažmo elektřiny a podobně. Jen časovač je napájen dvěma tužkovkami. A výsledkem je dokonale pravidelná a vydatná závlaha. Kdybych měl stejně zalít rozstřikovačem, které jsme do letoška používali, spotřeboval bych cca 3x až 4x více vody a stejně by nebyla závlaha takto dokonalá. Holt, pokrok nezastavíme ani na dědině.
Když jsem rozvedl kapkovku po foliovníku a záhonech, byly na řadě sklizně. Jako první jsme se pustili do česneku, jelikož „kontrolní“ palice dávaly vědět, že už je jeho čas. Sadili jsme minulý rok, přesně tedy 17.11. cca 180, v Sulce namořených, stroužků Slavina. Musíme se pochlubit, že ačkoli letošek je co do úrody podprůměrný, česnek nás velmi mile překvapil. Nebyl ani jeden, který nevzešel a každá palička byla tak velká, že jsem ji prsty jedné ruky neobjal ani náznakem.
Další byla na řadě cibule, která nás už vrátila nohama zpět na zem. Nebyla škaredá, to ne, ale byla menší než v předchozích letech. Ale na spotřebu by měla stačit.
Další dny jsem bedlivě sledoval předpověď počasí, jelikož po suchém červenci se srpen snažil dohnat deštěm to, co červenec zanedbal. Čekala nás hlavní sklizeň. A to byly naše červené Laury. Samozřejmě, mluvím o bramborách. Původně plánovaný termín jsme museli zrušit, jelikož počasí nám ukázalo, že ne vše dokážeme předpovědět. Další termín už neomylně vyšel a my jsme vjeli do řádků. Tedy samozřejmě po sesečení a vyhrabání natí. No, abych to neprodlužoval. Úrodu brambor jsem po zkušenosti s cibulí čekal malou. Nebyla makonec až tak malá, jak jsem čekal, avšak pořád byla cca poloviční, oproti loňské sklizni. Ale když si spočítám, že jsme vloni, několik beden prodali a dokonce nám několik beden ještě v dobu sklizně nových brambor zůstávalo ve sklepě, myslím, že naši spotřebu pokryjeme bez jakýchkoliv problémů. A proto to vlastně celé děláme. Pěstujeme a jsme soběstační. S VARI.
Po vybrání brambor už pak zbývalo jen podmítnout pole radličkovým kypřičem, vyvláčet rostlinné zbytky z pole branami a konec.
Ptáte se a co dál s polem do podzimní orby? Letos už nic. Na tomto propachtovaném poli jsme letos hospodařili naposledy. Naskytla se nám totiž možnost asi pětkrát většího pole. Tedy toho času zatím louky, kterou si můžeme obdělat. Takže příští rok to rozjedeme ve velkém. Tak nám držte palce. Však budete moci zase číst a prohlížet, kterak se nám daří, či nedaří.
Přeji vám všem hezký podzim, úspěšnou orbu a stále ještě bohatou sklizeň.
Na podzim roku 2018 jsem si pořídil sestavu VARI Global IV s motorem XP-200, vozíkem ANV-380 a přídavným závažím 33kg a 2x 5kg. Začal jsem okamžitě studovat všechny oblasti a stránky a hltat informace a vymýšlet, jak mi můj Varik může ještě pomoci. Tak se mi strojní park rozrostl o oboustranný pluh PO18, rotavátor KUK s radličkou, kultivátor AKY, vnitřní závaží kol, hřebové brány a po domácku vyrobený tlačený vozík. VARI se rychle stalo každodenním pomocníkem.