Zveřejněno: 31. 10. 2018, autor: Jan Kopřiva, přečteno: 5 198✕
Nejvíc mě může nadzvednout tvrzení, že s Vari systémem se nedá orat nebo to je příšerná dřina. Někteří šťouralové zas tvrdí, že předvádění orby v Libici je podvod, protože tam jsou lehké písčité půdy jako nikde jinde. Já mám odzkoušeno, že s Vari se dá orat každá půda a kdekoliv. Naprosto zbytečné jsou různé orební úpravy v podobě dvojmontáže kol nebo přidávání podpůrných koleček k pluhu.
Ačkoliv ořu v horském terénu s těžší půdou, nikdy jsem neměl potřebu používat orebné návleky. Co je základem úspěchu? Jednoznačně dokonalé a pečlivé nastavení pluhu. Pluh by měl svírat přibližně pravý úhel s povrchem pole a to bez ohledu na náklon stroje. Jeden pluh se nastaví pomocí šroubení na nastavovacím tělese a druhý pomocí dorazu. Musíme ale počítat s tím, že nastavení se doladí postupně během prvních třech brázd. Nastavení hloubky pak provedeme druhým šroubem na nastavovacím tělese.
V praxi to znamená, čím víc se radlice staví na špičku, tím se víc zahlubuje a naopak. Je vždy nutné myslet na to, že pracujeme se zahradní mechanizací, nikoliv s několikatunovým traktorem. Záběr pluhu je přibližně 20 cm a stejně tak hloubka. Pokud si někdo myslí, že je to mělko, může zůstat v klidu. Pro veškerou zeleninu a brambory je to naprosto postačující hloubka práce.
Tímto bych asi normálně končil. Letos jsem měl tu možnost, ba přímo čest, odzkoušet nosič nářadí AV-3 v agregaci s pluhem APH-352. Prostě moje pole bylo poctěno premiérou. Přiznám se, že jsem byl poměrně skeptický, ale proč neudělat pokus. A světe div se! Ono to oře a dokonce zaorává i hnůj! A protože jsem maximalista, udělal jsem si porovnání kvality orby s variantou rušně vedeného stroje.Opět to chce pohrát si se seřízením a je to v pořádku. Jediné, co se úplně neudrželo byl můj dokonalé rovný řádek, s použitím AV-3 se trochu rozcuchal. A ještě další věc, pro otáčení je zapotřebí podstatně víc místa, než u varianty s pěší obsluhou. Nosič AV-3 si umím představit také při použití kombinátoru, bran či smyku. Tak komu se nechce chodit, může se vozit!
Terra a později Vari mě provází již 40 let. To bylo slávy, když se tátovi podařilo koupit v Tuzexu Terru s motorovou jednotkou , převodovku s tažnou nápravou a obracecím pluhem. A tak jsem se v patnácti letech učil orat! Jako redaktor a scénárista televizních hobby magazínů dříve Receptář prima nápadů a nyní Polopatě je pro mě nejkrásnější příprava reportáží se zahradní technikou Vari. Reportáže se snažím propojit se svými příspěvky v časopisech Receptář a Recepty prima nápadů.
