„Co mě přivedlo k zahradní technice? Vystudoval jsem „průmyslovku“ se zaměřením na konstrukci strojů, mým velkým koníčkem je vše kolem zahrady, takže se dvě věci, můj směr a záliby, daly dohromady.
Vari - Vari vám pomůže s obživou
Zveřejněno: 18. 10. 2024, autor: Jaromír Malich, přečteno: 1 579✕
Čas orby se přiblížil, stejně tak jako já určitě už i vy se chystáte na důkladné zorání svých políček a ploch, kde každoročně sklízíte různé plodiny. Pokud máte starý pluh a chcete si pořídit nový, pak neváhejte. Já jsem pluh vyměnil a svoje postřehy přináším na dalších řádcích s tím, že mnohým z vás několik tipů určitě pomůže.
Často slýchávám nebo čtu, jak malá mechanizace nezvládne orbu. Upřímně, divit se tomu ani moc nelze, protože to, co se občas nabízí jako orební sestava, vypadá dost pofidérně, nehledě na váhu nebo možnost nastavení takové sestavy. Malá mechanizace dokáže orat velice pěkně, u Vari systému tomu odpovídá hmotnost, systém pohonu a také robustnost a nastavitelnost příslušenství. Nejde jen o pohon, tedy motor s odstředivou spojkou a převodovku, nesmírně důležitá je kondice oboustranného pluhu a stejně velký podíl na tom má i kondice nastavovacího tělesa. U starších pluhů z let výroby před rokem 2011 je poměrně častá vůle v táhle, které nelze vyměnit, vůle v nastavovacím tělese pak znemožní také precizní doladění nastavení v rámci orby. Já jsem letos, po 24 letech vyměnil obojí, jak nastavovací těleso NT-3, tak pluh oboustranný APH-352. Těleso je po letech snad na chlup stejné, oboustranný pluh je ale od roku 2011 zcela jiného provedení a vybavený kovanými prvky. Úplně odlišný je rám s vyměnitelným táhlem a obě odhrnovací desky jsou vytvarovány jinak. Takže pluh se zbavil dvou bolístek najednou, táhlo lze v případě potřeby snadno vyměnit a také by měl lépe zaklápět. No, uvidíme.
Začal jsem tím, že z odhrnovacích desek a čepelí byl odstraněn nástřik. Ten je zde nutný kvůli skladování a tedy jako primární ochrana proti korozi, která na těchto dílech v rámci jejich pracovních ploch nesmí být, jinak je problém, že půda se na desky lepí a znemožní správnou funkci orby, půda bude hrnuta, ne otáčena na bok. Na začátek jsem broušení zkusil vrtačkou s nasazeným kartáčem. Poté, co jsem stařičkou vrtačku prací dostal do věčných lovišť, přišla řada na lamelový kotouč na rozbrušovačku a páni, to byl fofr. Flexa zvládla druhou desku a čepel očistit za podstatně kratší dobu. To ale ještě nebylo vše, důležité je ještě očištěnou plochu desek a čepelí natřít rostlinným olejem pro zamezení koroze.
V rámci příprav na orbu jsem nezapomněl ani na nastavovací těleso. Zde je nutné se zaměřit na seřízení dorazů. Tyto šrouby jsem nastavil tak, aby těleso mělo v závěsu vůli 1 – 2 mm. Já si těleso několikrát usadil do závěsu a zajistil kolíkem, abych zjistil, jak to mám seřídit, aby to bylo v pohodě. Bez vůle dorazových šroubů vůči závěsu vzniká tvrdé spojení, ztěžující práci, hlavně pak vedení stroje. Tím jsem měl stroj na orbu připravený a už se těšil, až nebude aspoň den pršet, aby půda měla ideální vlhkost. Půda pro orbu by neměla být hodně mokrá, ale ani úplně suchá. V příliš mokré půdě je častý problém s nabalováním materiálu na kola, při značném vyhnojení pak je klasikou i prokluz kol a ztížená práce. Naopak úplné sucho je také nežádoucí, protože pak bude obracecí pluh spíš půdu přehrnovat, efekt zaklopení materiálu nebude úplně dobrý.
Jen co dva dny nepršelo, tak jsem se strojem vyrazil na pole. Rovnou zapomeňte na seřizování pluhu někde na rovné ploše s podloženým kolem cihlami a podobné nesmysly! Pluh se seřizuje až na poli při práci. Jediné, co se vhodné naštelovat před vyjetím, je hloubka orby, pro tento účel poslouží zadní segment nastavovacího tělesa. Z vlastních zkušeností vím, že špička čepele by vůči zadnímu konci plazu měla být nastavená tak, aby plaz byl o dva až tři centimetry výše vůči špičce. Tím máte hloubku nastavenou a orba bývá bezproblémová. Takže se projede první brázda, ale pozor, půdu z prvního řádku klopíme do pole, ne do trávníku. První řádek jsem jel s koly, nastavenými na závěrnou polohu, abych udělal rovný řádek. Pak jsem na souvrati přepnul na volnoběžnou polohu vpřed, stroj otočil a zoranou půdu vracel zpět do první zorané brázdy. To už bylo levé kolo v brázdě a byl čas na srovnání levého pluhu. Zde jsem si pravý úhel pluhu vůči rovině seřídil předním kolečkem na nastavovacím tělese. Na další souvrati pak přichází čas na otočení pluhu do druhé polohy a orá se pravou částí. Ale pozor, s nastavovačkou už nehýbejte, perfektní seřízení pluhu zde udělejte pouze pomocí posunutí dorazu na táhle pluhu, takže s sebou na první orbu mějte klíč č.17. Nikam nespěchejte, nastavení udělejte třeba za dvě až tři brázdy, žádný učený z nebe nespadl!
Orba s novým pluhem mi šla jako po másle. Nový pluh proti starému provedení výrazně lépe dokáže zaklopit i větší množství organického materiálu. U nás na poli hmotou nešetříme. Bylo zde vyseto zelené hnojení, rozvezeno 10 koleček kompostu a nerozložená posekaná tráva, kterou využíváme pro zarývání i zaorávání velmi bohatě každý rok. Nechyběl ani hnůj. Kromě toho jsme měli odpad ve formě naštěpkovaných slunečnic, ostálek a gladiolů, vše je pro nás cenný materiál, který se přetvoří ve vysoce kvalitní humus. Byla to jednoduše paráda, na fotkách i videu je vidět, že pluh nemá s takovým množstvím materiálu problém. NIcméně, ty rady se zrcadlovým vyleštěním pluhu jsou také pravdivé, sem tam mi někde trochu barvy zbylo a půda se zde opravdu lepila, ale i tak byl výsledný pracovní efekt mým pohledem více než dobrý.
Doufám, že vám moje řádky pomohou, vždyť to nastavení není taková hrůza, navíc výsledek orby může být opravdu pěkný, což je vidět na videu i přiložených fotkách.
Přeji vám krásný podzimní čas, přátelé ??
„Co mě přivedlo k zahradní technice? Vystudoval jsem „průmyslovku“ se zaměřením na konstrukci strojů, mým velkým koníčkem je vše kolem zahrady, takže se dvě věci, můj směr a záliby, daly dohromady.