Vozík pro nejrůznější práce

Zveřejněno: 5. 9. 2016, autor: Jaromír Malich, přečteno: 7 055✕

V době mého dětství jsem nesčetněkrát viděl různé malotraktory, tahající vozík. V mých očích jsem to bral, že kdo má k jednoosáku takové příslušenství, má mnohem jednodušší práci, protože nemusí ,,lítat“ sem a tam s běžným zahradním kolečkem. Teď se mi to víceméně potvrzuje, protože množství materiálu, které jsem na vozíku za Varíkem převozil, je úctyhodné.

 

Začalo to tím, že jsem testoval, kolik šedesátilitrových sběracích košů plných trávy dostanu do korby. Skončil jsem na čísle 14, ale pozor, číslo je relativní, protože pokud zavoláte na pomoc někoho z rodiny, kdo Vám trávu na korbě ještě ušlape, nacpete tam materiálu mnohem více a troufám si tvrdit, že bez nějakého problému přeskočíte dvacítku.

DSC_0002DSC_0031DSC_0057

A tady je už ten první pořádný rozdíl. S kolečkem by jste se najezdili jako závodníci, když vezmu v úvahu fakt, že trávu na zahradě mám nízkou, ale hustou, sekačka ten koš nabouchá do posledního volného kousku – a tím zaplním jedno kolečko. Když ho naplním ještě jednou, položím si jej na plný kortouč a jedu minimálně sedmkrát, abych se dostal na přibližně srovnatelné množství, jenž převezu najednou na korbě. Ušetřený čas je potom opravdu vidět. A to můžete při přípravě mechanizace kontrolovat olej, hustit pneumatiky a stále máte velký časový náskok.

 

V druhém případě došlo na svoz kompostu za účelem rytí záhonu po sklizni. Naplnil jsem cca 2/3 objemu vozíku a záhon jsem bez přestávek zryl najednou, s kolečkem bych musel najezdit mnohem více.

DSC_0014

 

Třetí úkol zněl jasně: přivozit cca 4,5 kubíku smrkového dřeva od lesa k chalupě. Tady už to na počet zahradních koleček nemá smysl přepočítávat, protože metrové klády nikdo tahat takto nebude a zvláště v případě, že cíl, odkud svážím, je kilometr daleko. Pro náklad jsem je čtrnáctkrát, najezdil cca 28 km a spotřeboval něco přes čtyři palivové nádrže. Korbu jsme s otcem plnili tak, aby dřevo nebylo třeba kurtovat, i když tady to je možné díky okům, takže bych mohl nakládat i mnohem více. Metrové klády nezaplnily prostor vozíku po celé délce, zadní část jsme vyplňovali vždy odřezky.

 

No a teď k jádru věci – vozík se při svozu dřeva ukázal jako opravdu robustní. Ty kilometrové cesty jsem jezdil celé po polní cestě, která znovna úplně bezchybná nebyla. Když zezačátku vypadala vcelku solidně, pohyb velkých traktorů, kombajnů a mladistvých s terénními motorkami a čtyřkolkami s ní udělal své. Ke konci už byla jak rozbitá pánev, plná hrbolů. V tu chvíli si uvědomíte, jak je skvělá odpružená sedačka. Vozík ANV-380 má podobně jako jeho větší sourozenec několik unikátních řešení – ať už je to ona sedačka s odpružením, mě fascinovaly velké velké odlévané náboje s obřími ložisky 6205 RS. V každém náboji jsou tyto ložiska dvě, samozřejmě nechybí bubnové brzdy s nožním i ručním ovládáním, stupačky s protiskluzovým povrchem a sklopná korba.

DSC_0060DSC_0053DSC_0089 (2)

Pokud to vezmu z ryze technického hlediska, pak ANV-380 využívá řešení jak z většího

ANV-400 (korba a páteř), tak staršího ANV-350 (koncepce nápravy a oje). Za velkou výhodu považuji, že má vyšší profil, tudíž projede i užším prostorem a také, korbu je možné více vyklopit, tudíž materiál z ní lépe sjede.

 

A abych nezůstal jen u vozíku, přejdu k tažné jednotce. Tu u mě tvoří převodovka

DSK-317 s převody pro dvoutakt a pohonná jednotka s motorem XP-200. S takto sestavenou soupravou vynikne síla při tahání nákladu. Motor považuju za velmi zdařilý, stále mě překvapuje snadnými starty a svojí šetřivou povahou (malá spotřeba).

DSC_0152DSC_0156DSC_0159

Kombinace převodovky a motoru v této podobě je opravdu více ,,do tahu“. První rychlost mi přijde o něco pomalejší, u dvojky a režimu P (pojezd) už moc rozdílů necítím. Když jsem jezdil pro dříví, kousek od chalupy je poměrně prudký kopec, který s prázdnou korbou vyjede úplně bezproblémově na dvojku. A to vlastně táhne nějakých skoro 200 kg, z toho 105 kg je sám vozík a živá váha činila cca 92 kg.

 

Samozřejmě, že mi to nedalo. Korbu jsem naplnil neproschlým dřívím a při posledním svozu se pod kopcem otočil a zařadil první rychlost. Takže stroj do kopce táhnul nějakých pěkných 200 kg navíc. S osazeným závažím, které má hmotnost 33 kg, pak Varík vycupitá každý kopec jakoby nic. No, když si představím, že musel táhnout dohromady nějakých 400 kg dohromady, říkám si ,,dost dobrý“. Ony ty převody ozubením a důsledné vyvážení asi bude mít opravdu něco do sebe :-)

 

 

Rada na závěr: při tahání nákladů si dávejte pozor na několik věcí. Je potřeba mít řádně nafoukané pneumatiky, hlavně pak obě kola stejně. Při rozdílech v tlacích Vám bude stroj ujíždět na jednu stranu, menší než doporučený tlak způsobí pro změnu utržení ventilku duše. Pro jízdu z kopce je nezbytné mít kola nastavená na závěrnou polohu. Nezapomínejte také na to, že pokud vyrazíte na veřejnou, byť třeba málo používanou komunikaci, která spadá do 3.a 4.stupně, musíte mít k celé soupravě vystavené technické osvědčení soupravy malotraktoru s vozíkem a uzavřené povinné ručení.

 

Děkujeme za Váš hlas. Řekněte o článku svým přátelům na Facebooku.