„Co mě přivedlo k zahradní technice? Vystudoval jsem „průmyslovku“ se zaměřením na konstrukci strojů, mým velkým koníčkem je vše kolem zahrady, takže se dvě věci, můj směr a záliby, daly dohromady.
Zveřejněno: 13. 5. 2025, autor: Jaromír Malich, přečteno: 573✕
Ano, letošní rok je pro mě tak trochu přelomový, protože první Vari systém jsme pořídili přesně před pětadvaceti lety. Za tu dobu jsem nasbíral pár zkušeností, bylo ale i pár úsměvných chvil, které pramenily z počáteční neznalosti. Doufám, že vás moje následující řádky zaujmou.
Psal se červen 2000, když jsme pořídili naše první Vari. A představte si, že v té době jsme ani nic jiného neznali a ani nic jiného nehledali, protože u nás na vsi Vari systémů jezdilo několik, jen u nás v místní části vesnice byli Varíci dokonce hned dva, pořízení už v roce 1990. A tak bylo vlastně jasno. Původně bylo v plánu pořídit sestavu novou, ale vybavenou převodovkou T-20, která se tehdy ještě vyráběla, ale nakonec děda sehnal krásnou, deset let starou sestavu s ,,plechovým“ DMJ-315 a převodovkou DSK-317. K tomu se pořídil obracecí pluh, hřebové brány a vyorávací radlice. A aby bylo možno sekat trávu, tak ještě bezpojezdová sekačka s košem LTZ-50. Brambory se tehdy sázely při orbě zjara (každou třetí brázdu), nahrnovalo se zásadně ručně a když vyrostl plevel před sklizní, byla to pekelná dřina to vyčistit, aby hlízy mohly jít ze země. A když přerostla tráva, tak jsem se při sečení docela nadřel. Tolik úsměvných okamžiků, na které vzpomínám, to bylo přetržených šňůr startování, nadávání a nadření se. Pluh na orbu zvládnul nastavit otec snad úplně napoprvé, jen i my jsme se setkali s utrženým ventilkem, ale to má snad každý.
Takto vypadaly moje začátky - tehdy mi bylo 18 let a u nás na vesnici nic jiného než Vari nebylo. Orba byla vcelku pohodlná, překvapení ale přišlo tehdy, když jsem nezkontroloval tlak v pneu a šel orat, ustřihnutý ventilek mě velice rychle naučil. Sekačka LTZ-50 byla dobrá, nicméně verze s pojezdem by bývala lepší.
Roky plynuly a přišla k nám rotační plečka RPT-2/S, následovaná přestavbovou sadou PP-60, pak přišel silnější dvoutakt s dekompresorem, ale stále jsme víc a víc pokukovali po čtyřtaktu. A v roce 2015 jsme jej pořídili, byl to první XP-200 a já se do toho motoru úplně zbláznil. Šmarjá pano, tak lehký start, jako u sekačky, tichý a kultivovaný chod, žádné míchání oleje do benzínu, jen se o něj trochu starat. O spotřebě ani nemluvě – ten motor u nás spolehlivě slouží dodnes. Díky tomu jsme následně začali příslušenství rozšiřovat, kromě DSK-317, která s tímto motorem šla spojit jen výměnou kolíčků za šroubovací drážkované nýtky, přišel i vozík ANV-380.
A to už je vlastně taková lehká minulost až současnost. Kdybych měl načárkovat, kolikrát jsem od července 2016 jel s vozíkem, asi by z toho byla pěkný plůtek. Jen první fůra dřeva od lesa čítala 28krát plnou korbu a odvoz k chalupě. Na vozíku nejčastěji teď převážíme písek ze stavebnin, trávu z louky, plevel do sběrného kontejneru, hnůj ze statku nebo vyžínač AF-550. A ano, používám motory XP-200 a Kohler.
A pak se ukázalo, jakou skvělou práci odvádí celá sestava. Mimochodem, tuto převodovku z roku 1990 používám dodnes, líbí se mi ta velká tažná síla. Dále přibývaly další stroje, například štěpkovač Rapido, vyžínač AF-550, převodovka DSK-316 s radlicí, Samson-56, sněhová fréza či tlaková myčka W3000V. V roce 2020 jsme si s rodinou udělali malou ,,strategickou“ poradu a padlo rozhodnutí, že se vrátíme k pěstování brambor na větší ploše, ale na to bychom potřebovali rotavátor, hlavně kvůli jarní přípravě půdy. A tak jsem hledal a našel – v bazaru podnikové prodejny v Libici byla k prodeji použitá převodovka DSK-317.1/S, takže Global. Nebylo co řešit, ještě jsem rovnou pořídil sestavu nožů KUK-96 a vodicí kolo.
Brambory jsou pro spoustu z nás, Varistů, nikdy nekončící téma. Je ale pravda, že to ,,železo" je vcelku robustní a tak vám vydrží léta. Musím přiznat, že z obchodu se brambory nedají jíst a tak každoročně vylepšuji pěstební postup tak, abychom měli vyšší a vyšší úrodu. I ta plocha na pěstování se zase zvětšila. Nevadí mi ani okopávání konců řádků motykou nebo sbírání mandelinky.
Mimochodem, tyto nože všem vřele doporučuji, perfektně nakypří a zpracuje všechny typy půd a není problém ani s rozrušením travního drnu. Sestava se ale ještě rozšířila, přibyla tažná náprava a proorávací kola. Díky upnutí nápravy přes dvojicí kolíků je výměna za nože rotavátoru velmi rychlá, velmi k tomu pomáhá i montážní stojan. Do kompletní sestavy mi chyběl jen nosič hrobkovacích radlic s dvěma radlicemi pro snadné sázení brambor. Po téměř čtvrt století jsem musel ale již vyměnit oboustranný pluh a nastavovací těleso. Nešel jsem ale cestou roudničáku, protože jejich ceny jsou naprosto nesmyslné, úplně mi stačí osvědčený pluh APH-352, který si svou práci bezproblémově odvede. Velký dík patří panu Šimákovi, po účastech na předváděcích kempech umím nastavit sestavu na orbu hned na první pokus.
Orba je královská disciplína a s Vari ji zvládne každý, jen to chce trochu citu, nápravu šíře 610 mm a nadšení. Po 25 letech už jsem pluh musel vyměnit i s nastavovacím tělesem a orám si jako král. Nejhezčí je, že když Vari dobře nastavíte, tak jde orba s úžasnou lehkostí, a to i na těžších půdách.
A tak od jara do podzimu převážím náklady, trávu posečenou Samsonem vozím na statek jako krmení kravám, s AF-550 udržuji každoročně kamarádův velký pozemek a dosekávám zbytky na louce za zahradou na podzim, umyji si osobní auto, pěstuji brambory a další zeleninu, provzdušňuji trávník a na jaře a v podzimu štěpkuji větve. V zimě si uklidím prostor před garáží od napadaného sněhu.
Když máte velký pozemek a ještě jdete občas někam pomoci s přívalem trávy, tak je potřeba být dobře vybavený. Na krmení sekám Samsonem, vyžínač AF-550 seká kamarádův pozemek (a poradí si i se zatraceně vysokou trávou) a u nás jej používám na dosekávání na podzim nebo drcení zeleného materiálu do kompostu. Ale nesmím zapomínat aani na sekačku MP1 554 H, se kterou seču kolem chalupy. Té nevadí ani mokrá nebo přerostlá tráva.
Aha, trochu jsem pozapomněl na toho siláka. Ano, Kohler CV-224 u nás parkuje od ledna 2022. Fantastický to motor, s Rapidem, AFkou nebo tlakovou myčkou W3000V ukazuje, kolik síly má. Taková třešnička na dortu, tahle pohonná jednotka posouvá Vari na vyšší úroveň.
Moje přímopřipojitelné stroje. Štěpkovač Rapido zlikviduje nejen větve, ale i zelený stonkovitý materiál či chvojí. Rotační plečku používám k okopávání mís pod ovocnými stromy, její hlavní čas nastává ale v květnu před oboráváním brambor, kdy krásně nakypří půdu mezi hrůbky. Tlaková myčka W3000V není závislá ani na elektřině, ani na vodovodu, stačí mít spád ze sudu a sací sadu a je vyřešeno. O vyžínači AF-550 bych mohl psát jen v dobrém, nemá slabiny.
Několik fotek na závěr.... Ty první dvě jsou z vyorávání brambor v srpnu 2024, třetí je frézování sněhu u nás v zimě. Fréza na sníh k Vari je velmi robustní adaptér, ale vyplatí se jen tehdy, pokud máte u domu větší prostranství. A pozor na nastavení odhozu, protože těch 10 metrů odhozu u prachového sněhu je opravdu reálných.
No a jak hodnotím těch 25 let? Pokud to vezmu ve zkratce, je super, že tu je stále na trhu takový stroj, univerzální ,,Merkur pro dospělého“, se kterým se dá dělat na zahradě a kolem domu snad skoro všecko. K tomu kompatibilita starých věcí s těmi novými, spousta kvalitního promyšleného příslušenství uvedených do prodeje v průběhu let, sledující trendy trhu (dělali jste s Rapidem, AF-550 nebo PP-60?) a ještě ke všemu dostupnost náhradních dílů a online objednávací systém na náhradní díly nebo originální oleje. Ano, i já sem tam potřebuji nějaký náhradní díl, jako je řemen nebo běžný spotřební materiál, jsem jen běžný uživatel. Vari není rozhodně dokonalé, ale to nejsou ani lidé. Pokud se ho člověk naučí používat, nastavit a trochu se o něj stará, je to velký pomocník a to s ohledem na jeho výkon, kategorii zahradkářské mechanizace a cenovou dostupnost. Velmi dobře si také drží cenu v čase, a většinou se tak jako u nás dědí z generace na generaci, a to je na VARI Systému to hezké.
A na závěr pro pobavení: ani já se nevyhnul tvůrčí krizi. Text jsem přepisoval snad třikrát, protože pořád jsem tak nějak cítil, že to obsahově není úplně ono. V hlavě mi létá spousta věcí, to víte, zaměstnání, rodina, zahrada, do toho trochu toho sportu a najednou vidím, že mám vlastně asi těch 10 prstů úplně levých. Tak snad se to pro tentokrát podařilo ??
Milí přátelé, přeji vám krásnou sezónu, spoustu pěstitelských úspěchů a pohody s lidmi, které máte rádi.