Už nikdy žádná lopata. I v zimě pracuje VARI !

Zveřejněno: 23. 2. 2021, autor: Zbyněk  Spěšný

Když jsem o Vánocích psal článek s úvahou o potřebnosti a užitečnosti být co nejvíce potravinově soběstačným, posteskl jsem si, že bílou ladovskou zimu snad budeme znát jen ze vzpomínek a starých filmů. Ani jsem netušil, jak daleko jsem od pravdy. Neuběhly ani dva týdny a byl tady Martin na bílém koni. Přece jen se frajer asi půl druhého měsíce opozdil, ale dorazil vcelku mohutně a zalehl nám, kdyby jen dvůr. Cesty, parkoviště, zahradu… Zalehl vše, kam se podíval. A ne málo.

No a co s takovým nadělením? Jasně, je to nasnadě. Lopatu, hrablo a jedem. Ne ale tak Zbyněk. Ten má přece mašinky. A ne ledajaké.

Už po ukončení posledních podzimních prací, kdy jsme doorali poslední políčko a zasadili česnek, jsem po zimní přípravě strojů (což obsahovala výměny olejů a paliva, kdy jsem namísto běžného benzínu, na který jezdím přes léto, natankoval do všech mašinek ASPEN4, případně ASPEN2) osadil převodovku DSK 316.1PSVN sněhovými řetězy a agregoval do radlice ASR-850, čekaje zimu. Nejprve jsem z kraje zimy přemýšlel o pořízení sněhové frézy SF-55, ale po blátivém listopadu a nejiném prosinci jsem to zavrhl. Nač kupovat něco, co použiju, když mnohokrát, tak jednou. Takže jsem s radlicí čekal na sníh. A sníh nešel…

A najednou, jak se změnila číslovka na konci letopočtu, vše začalo vypadat hned jinak. Sněžilo a sněžilo a neustávalo. A díky teplotám pod bodem mrazu sníh netál, ale držel. Konečně příležitost pro mě a mou ASR-850. Vyrazil jsem a panečku to byla paráda. Radlice hrnula, řetězy se zakusovaly do zmrzlého povrchu a VARI tlačila jako ďas.

Radlice ASR-850Radlice ASR-850

Tak to šlo týden, dva týdny…. Sněhu stále přibývalo a já pomalu zužoval prostor, který jsem odhrnoval, protože přece jen přes vyhrnuté závěje už radlička moc sněhu nevytlačila. Už jsem si maloval lopatu, jak kraje odhazuji, abych mohl sníh hrnout dál…

A najednou, ani nevím, co mě ponouklo, rozhodl jsem se, že zima si to žádá, že letos asi fakt sněhu bude nadílka a já že potřebuji sněhovou frézu. Slovo dalo slovo a já koupil bazarovou, i když úplně novou, jen s nějakými kosmetickými vadami a přímo z VARI v Libici. Za pár dnů byla doma a hned ten den jsem ji pořádně zapřáhl. To víš holka, stála jsi peněz, tak ať si na sebe vyděláš. Hybaj do práce…

Pánové…. A dámy, pokud čtou také,… To byla věc. Fréza se nelekla ničeho. Zmrzlý sníh, sněhové kry, hroudy, prašan… Vše lítalo jako prakem střelené a já se procházel po pěšince, kterou mi fréza vysekala sněhem. Úžasná věc! Jediná konzistence, která SF-55 nechutná, je mokrá rozsolená sněhová břečka, kterou ventilátor nedokáže vyhodit komínem a tak se břečka začne hromadit v komíně. Ale pak stačí jen najet do jiného sněhu a fréza má tolik síly, že břečku vyháže a máte komín zase čistý. A když už ani toto nepomůže, máte stále u sebe (resp.připevněho na tunelu frézy) dřevěné toporo na čistění šněkového ústrojí a komínu a to vždy pomůže, když už nic jiného. Jen pozor. Jakékoli čištění a podobně děláme vždy za úplného klidu stroje a zhasnutého motoru!!!

Fréza SF-55Fréza SF-55

No co vám budu povídat. Naštěstí sníh padal i dál po mém nákupu frézy, takže si ji letos opravdu užívám. Myslím, že dobrých 10 mth už navrčených mít bude a snad u nich tuto zimu nezůstane. Když si představím, kolik by to bylo lopat odhozených bůhví kam, kolik propocených trik… (při frézování mi bylo kolikrát zima, jak člověk vlastně nic nedělá :-) ), kolik ztracených hodin odhazováním…. Už jsem ve fázi, kdy si velice vážím svého času a o to víc svých sil a mohu říci, že fréza SF-55 od VARI je v poměru cena/výkon opravdu skvělý stroj. Nehledě na to, že jednoúčelový je jen adaptér frézy, že převodovka DSK-316.1 PSVN na jaře přezbrojí do Tajfunu-52 a bude dál pracovat po druhou půlku roku.

Mulčovač TAJFUN-52

Není nad čím přemýšlet. Kdo má rád svá záda a svůj čas, tak tuto koupi musí brát jako investici do své rodiny, svého času a svého zdraví. Protože čas a zdraví máme jen jednou.

Děkujeme za Váš hlas. Řekněte o článku svým přátelům na Facebooku.