Zveřejněno: 1. 10. 2021, autor: Zbyněk Spěšný, přečteno: 3 180✕
Uplynulá zima mi ukázala, že globální oteplování nemusí ve všech zeměpisných šířkách představovat zimy bez sněhu a mrazu a v naší šířce dokonce může znamenat to, že se nám vrátí zimy, jako pamatujeme my z brzkých dětských let, nebo naši rodiče ze svého mládí. Jelikož prý Golfský proud k nám už nedorazí tak teplý jako dříve, jsa teď ochlazován studenou vodou z rozpouštějících se ledovců okolo Grónska. Tak jsem si malinko zafilosofoval a proč to vlastně píši?
Uhelná lobby ztrácí na síle a daleko více se ozývají hlasy na obnovitelné zdroje. Když pominu soláry a tepelná čerpadla, moc nám toho na malé dědince nezbývá. Ale když máme stále ještě dost lesů a nové se vysazují a rostou, tak pořád je nejlepší zdroj tepla palivové dřevo. A když máte techniku, která vám s ním pomůže zpracovat jej od stromu až po polínko, je vše o to snadnější, rychlejší a levnější.
Já nenechal nic náhodě a už v únoru jsem kontaktoval našeho revírníka, aby se mnou letos zase počítal s fůrou bukového dřeva i s dovozem ke mně. Měkké jsem si domluvil vytěžit přímo v lese. Les je totiž plný klád, polen a dokonce i stromů, které tam zůstaly po těžbě těžkou technikou a nebo s k těm stromům těžká technika ani nedostala. Revírník mi tedy ukázal pár míst, kde zůstalo mnoho měkkého dřeva a jeden asi 18 metrů dlouhý smrk vyvrácený do hustého porostu, kam se nedostane ani kůň, natožpak technika.
Úkoly byly jasné. Prosekat se, vytahat, nakrátit a odvozit domů vše co na určených místech najdu. Naložil jsem Varáckej křovík 522HB, pilu, sekeru, jídlo na tři dny a vyrazili jsme.
Dřevo, které bylo z jara prakticky na holině, krásně zarostlo kopřivami a bodláčím, takže na místě nejprve křovík do ruky a prosekat se na tu mýtinku. Když se klády objevily, bylo mi jasné, že hlavní pomocník zde bude naviják.
Klády byly v hromadě a ještě docela nešťastně vysoko. Ale s navijákem je to brnkačka a řezání si pak člověk užívá na krásně čistém místě tam, kde zrovna chce. Tak si pomalu vytahuji kládu po kládě z hromady a rovnou řežu na klády cca 1 m dlouhé. Bez navijáku bych se sakramentsky nadřel. Takhle si přijedu Varinkou na dobré místo, lano s hákem do ruky a odvíjím až k hromadě. Tam si uvážu zrovna tu kládu co chci, zajistím naviják, usednu na Varinku a už jen couvám. Tímto způsobem má VARI neuvěřitelnou tažnou sílu. Věřte mi. Já sám jsem závaží. A šnekový převod dokáže divy.
Když mám na jednom místě vše vytaháno a pořezáno, tak už jen to odvozit domů.
Na to se těším vždy moc. Mám to 2 km od domu a jak tak koukám, mám tu dřeva na 4 dobré furky. Tak honem honem, Ať nezatmím. Naštěstí mi traktor žene pohonná jednotka CV224 Kohler, takže nemusím uvažovat o jiném převodu než o cestovním „P“.
Rychlostí 15 km/h kopec nekopec to pořádně odsýpá a já mám za hodinku všechno dřevo doma na zahradě.
Toto proběhlo v jednom odpoledni po práci. Dalo se to zvládnout. Ale ta pravá výzva nás s mou ženou teprve čekala.
18 metrů dlouhý smrk po vývratu asi 20 metrů od lesní cesty v hustém porostu. Malé stromky, nálety, borůvčí… Prostě peklo. Takže v sobotu ráno pořádně nasnídat, vzít svačinu a vodu na pití, protože bůhví kdy se z té divočiny dostaneme domů.
Když jsme přijeli na místo, byl pro mě problém se k tomu stromu dostat, abych ženě ukázal, co nás vlastně čeká. Až jsem se k němu zázrakem protloukl bodláčím, jehličím a borůvčím, spatřila žena to obrovské cosi, co nás čeká. A nejhorší na tom bylo, že když se člověk k té obrovské kládě postavil, neviděl konec ani vlevo, ani vpravo. Nebudeme věšet hlavu. Jdeme na to. Nakonec jsme odvezli z jednoho stromu 3 plné ÁeNVéčka krásných zdravých smrkových špalků.
O měkké dřevo bychom měli postaráno a teď se pustíme do bukového, kterého nám mezitím dovezli 12 metrů na zahradu.
Jak už jsem psal, když je dobrá technika, není vůbec problém.
Naviják na Varince mi pomáhá vytahovat jednotlivé klády z hromady, kde je na zemi porcuji na špalky, špalky pak, pokud je to větší průměr klády, štípu na čtvrtky, aby se žena nenadřela u štípačky.
Tyto špalky pak nakládám na návěs a odvážím ke štípačce, kde už kraluje moje žena.
Polena od štípačky zase odveze také žena na našem předním vozíku až do dřevníku a bez námahy.
Po ukončení prací už jen nahrneme piliny, kůru a zbytky dřeva pomocí radlice připojené k DSK-316, naložíme na návěs a máme uklizeno.
VARI nám totiž pomáhá nejen na poli, v zahradě a ve sněhu. Ale také, a významně, v lese a doma s přípravou palivového dřeva na nadcházející dlouhé kruté zimy. A v zimě už budeme jen přikládat polena do kotle a foukat sníh pomocí frézy SF-55.
Na konec mého povídání vám všem přeji krásný zbytek léta, bohatou sklizeň a už se pomalu můžeme těšit na zimní odpočinek a plánovaní dalších prací na zahradě na další sezonu.
Na podzim roku 2018 jsem si pořídil sestavu VARI Global IV s motorem XP-200, vozíkem ANV-380 a přídavným závažím 33kg a 2x 5kg. Začal jsem okamžitě studovat všechny oblasti a stránky a hltat informace a vymýšlet, jak mi můj Varik může ještě pomoci. Tak se mi strojní park rozrostl o oboustranný pluh PO18, rotavátor KUK s radličkou, kultivátor AKY, vnitřní závaží kol, hřebové brány a po domácku vyrobený tlačený vozík. VARI se rychle stalo každodenním pomocníkem.