Zveřejněno: 18. 3. 2020, autor: Miloš Valenta, přečteno: 2 489✕
Jarní přípravy doma a na zahradě se nesmí podcenit a zanedbat, nastal čas.
I letos, jako každý rok jezdíme na chatu “odzimovat“, abychom začali s přípravou a úklidem na zahrádce a okolí po zimě. Něco se již nechá vysít, třeba ředkvičky do skleníku, zatím co papriky se klubou v kelímkách za oknem. Příroda se pomalu probouzí ze zimního spánku a my s ní.
Po příjezdu obvykle nastává prohlídka, jak to pučí, kolik je vody, jak vypadá políčko a kde je co potřeba okamžitě udělat.
Asi nejvíce práce nás tentokrát čekala v rokli. Měl jsem tam velké větry….. ne, tak jsem to opravdu nemyslel a uvedu to na správnou míru. Vichřice Sabine ( jak by ne), se nevyhnula ani tam a asi tam fouklo opravdu hodně. Velké větve na zemi, dost polámaných stromů a jeden tak, že jsem ho musel položit a rozřezat na délku vozíku, abych ho mohl odvozit. Takže práce, do které byl „probuzen“ a zapojen i Varík s vlekem.
První jarní start po dlouhé odstávkové zimě byl jako vždy na první zátah. Dodržuji striktně zásadní pravidlo, že při odstávce stroje dojíždím benzín z karburátoru do zhasnutí motoru a přes zimu úplně vypouštím benzín z nádrže, nebo poslední činnost jedu na Aspen, který zaručí, že se karburace po delší době nezalepí.
Nastartováno, vozík jsem zapojil za Varíka velice pohodlně a snadno, protože mě napadlo si přes zimu dodělat k oji pomocné kolečko z vleku. Konec snažení dostat tyto dvě věci k sobě taháním a nepohodlným přidržováním a sesazováním do sebe.
Byla vyhlášena „akce rokle“ a já vyrazil splnit misi směr polomy. Do práce jsme se zapojili všichni čtyři – já, manželka, Varík a náš pes Scotty - a dali se do velkého úklidu. My vytrvale vozili klacky pryč, jen Scotty je naopak vytrvale nosil zpět. Tak nějak naopak.
Odvážel jsem na zahradu dřevo a jel mnohokrát, někdy i s neplným vozíkem. Proč? Protože z lesa jezdím s nákladem z kopce, ale z rokle naopak do nemalého stoupání do kopce. A musím se také, ač nechci, přiznat, že jsem byl líný nasazovat dvoumontáž, nebo naviják na Vari. Pouze větvičky jsem dohraboval pomocí mého Ježoura.
Všechno dřevo jsme převozili a roztřídili, co se bude nechávat na topení a co se zpracuje jinak. Ty malé a slabé větvičky jsme naházeli na políčko, kde je potom spálíme a popel se následně zapraví do země rotavátorem.
Úklid byl díky malé mechanizaci včas a úspěšně dokončen a rokle je opět čistá a připravená na první sekání trávy, která se už brzy zazelená a bude to asi co nevidět.
Stroje a zařízení mě bavily snad od malička. Už jako dítě jsem rozebíral hračky a zkoumal, jak fungují. Vyučil jsem se opravářem zemědělských strojů s maturitou, opravoval bagry a buldozery, traktory, osobní automobily i malou mechanizaci. Několik strojů jsem i navrhl a vyrobil pro sebe, či známé. Zámečničina, mechanismy a stroje jsou dosud mým životním posláním a zároveň i koníčkem, i když dnes již pracuji v jiném oboru.