Sedlák, ten tvrdý chleba má – ale s VARI jej pochroupe
Zveřejněno: 27. 6. 2024, autor: Zbyněk Spěšný, přečteno: 1 411✕
V posledním článku jsem skončil sázením brambor, cibule a setím řepy. A ne že by se od té doby nic nedělo. Právě naopak. Dělo se toho tolik, že jsem nestíhal nic psát. Tak se to pokusím aspoň malinko dohnat.
Oddechování, ke kterému jsem nás vybízel minule se tedy nekonalo ani náhodou. Jen co jsme vstřebali radost z prvních domácích vajíček, bylo nutné posunout naše hospodaření zase o kousek.






Tím myslím závlahu na poli. Jelikož na poli nemáme zdroj vody, ani elektřiny (vlastně ničeho kromě slunce a deště), tak bylo nutné vybudovat náhradní zdroj vody. K tomu posloužila jedna nádrž IBC a několik plastových palet. Usadil jsem palety na místo, na ně IBC a už se mohla začít vozit dešťovka. A tady se zase zapojil do práce „Geniální“ kontejner-systém. Jednoduše jsem na zahradě odložil korbu a navijákem natáhl kontejnerovou klec s IBC na dešťovou vodu. A pak už pracovala fyzika. Nádrže na záchyt dešťové vody byly plné a díky systému spojených nádob se mi kontejner naplnil pohodlně do poloviny objemu. A s tímto nákladem jsem se vydal k poli, vybaven dostatečným počtem hadic, abych mohl celý náklad přečerpat do nádrže na poli zase díky převýšení, díky němuž jsem stál o cca 1,5 metru výše než je mé IBC u pole. Takto jsem to udělal ještě jednou, když jsem vyčerpal polovinu z druhé nádrže doma na zahradě a rázem bylo IBC na poli plné a já vlastně nehnul ani brvou. Takže vodu na poli bychom měli.









Deště, které nám tak skvěle naplnily všechny nádrže ale způsobily to, že bramborové hrůbky nutně potřebovaly přihrnout, jelikož už se některé brambory klubaly na svět a hlíny na nich bylo díky dešťům pomálu. Na to jsem se těšil. Zapojil jsem Ávéčko, na něj nosič hrobkovaček s radličkami a vjel do pole. Při této fázi růstu, kdy se natě bez potíží vlezou pod převodovku, je toto snad nejlepší a nejrychlejší způsob proorání a zároveň přihrnutí brambor. Jen je třeba dbát zvýšené úsilí na správné nastavení záběru radliček a pak při samotné práce na precizní držení směru traktoru. S touto soupravou jsem měl přihrnuto jedna dvě a ještě během chvilky stihl přihrnout i pole kamarádů.






Na poli teď mohla zelenina žít svým životem a my se museli zaměřit na domácí zahrádku. Respektive foliovník, který byl potřeba dovést do finální fáze i s výsadbou přísad. Letos jsme se rozhodli pro pokus s netkanou textilíí a pod ní kapkovou závlahu a pak teprve, přesně k místům průsaku hadic závlahy sadit rostlinky. To bychom již měli tedy hotovo a uvidíme, jak se tento pokus osvědčí a budeme-li v něm v dalších letech pokračovat.





Zatímco nám naše slepičky dělají jen radost, deště jim z jejich výběhu udělaly nehezké bahenní lázně. Ale nezoufáme. Máme Rapido. Navíc lesy jsou plné klestu po těžbě, takže stačilo jen přijet, shodit korbu s Rapidem na lesní cestu, nasadit motor, naládovat Rapido klestem, potažmo korbu štěpkou, dát motor zpět na traktor, natáhnout naloženou korbu zpět na vlek a hurá domů. Pár hodin v lese a máme nadělané štěpky a slepičky mají zase sucho, pohodu a ještě si mohou hrabat jak libo.









Další práce nás a Varinku čekala přímo před domem. Plot okolo zahrady nám po několika desítkách let již dosloužil a jelikož chceme rozšířít chov užitkového zvířectva, musíme mít plot takový, aby nám neuteklo, potažmo aby nám jej nesežrali toulaví psi nebo lišky. I zde ale Varinka plnila svou úlohu dokonale. Tento úkol totiž není na den a s mým časovým vytížením žel ani na týden. Proto VARi sloužila jako pojizdná dílna, ponk a zásobování. Po práci pak stačilo vždy jen zaparkovat VARI zpět do garáže a nemusel jsem každý večer dlouze schovávat všechno nářadí a pomůcky a pak každý další den zase vše vytahovat před dům. Prostě VARI PD-380-KS (Vari pojizdná dílna na podvozku 380 kontejnerového systému). Tak jsem si zafantazíroval a zpět k další miliardě úkolů, co je přede mnou.



Nejprve bylo pro změnu zase na řadě pole. Bylo potřeba podruhé přihnout brambory. Už byly venku všechny, tak ještě naposledy s nosičem nářadí vsedě. Potřetí se mi to už asi nepovede.



Také řepa, cibule a česnek potřebují zásah plečkou jako sůl. Bohužel cukety, dýně a melouny na poli dostaly co proto. Naši slizcí nepřátelé mají hody. Nevím, jestli to bylo mírnou zimou, nebo vůbec migrací živočišstva, ale kolik je letos slimáků a jak si dávají do nosu na mou ženou vypěstovaných přísadách, je až k pláči.






A tím se dostávám pomalinku do finále dnešního psaní. Proti slimákům je totiž hodně babských receptů, rad, chemických šíleností, ale pak je tu jeden krásný nepřítel. A i kvůli němu totiž měníme plot. Ale to zase příště…
Mějte krásné léto a užijte si zasloužený klid a duševní očistu v lůně zahrady, moře nebo hor. Prostě kamkoli se chystáte vypnout hlavu a sociální sítě.
Děkujeme za Váš hlas. Řekněte o článku svým
přátelům na Facebooku.
Související články
Související fotografie
Sedlák, ten tvrdý chleba má – ale s VARI jej pochroupe
Zbyněk Spěšný
Na podzim roku 2018 jsem si pořídil sestavu VARI Global IV s motorem XP-200, vozíkem ANV-380 a přídavným závažím 33kg a 2x 5kg. Začal jsem okamžitě studovat všechny oblasti a stránky a hltat informace a vymýšlet, jak mi můj Varik může ještě pomoci. Tak se mi strojní park rozrostl o oboustranný pluh PO18, rotavátor KUK s radličkou, kultivátor AKY, vnitřní závaží kol, hřebové brány a po domácku vyrobený tlačený vozík. VARI se rychle stalo každodenním pomocníkem.
Mohlo by Vás dále zajímat