Zveřejněno: 27. 9. 2021, autor: Miloš Valenta, přečteno: 4 264✕
Pokud chcete vysít semínka na políčku a nemáte toho lánů lán, tak vám předkládám svou novinku pro Vari. Pro vaši výsadbu zeleného hnojení, nebo setí určeného druhu na jaře.
Sejete? S Vari to lze několika způsoby. Buďto přímo secím strojem s upraveným spojením za Varíka, jako zde již ve svém článku „ Jde se set…s Vari“ uváděl kolega Ondra Vrzal, nebo i dalším způsobem.
Já skloubil secí jednotky slovenské výroby Minimistral s českým traktorem Vari a tak vznikl tedy mezinárodní československý prototyp. Tato secí jednotka má výměnné kotoučky a umožňuje vysít mnoho druhů plodin. Dle jejich návodu lze sít: obilí, kukuřice, ředkvička, pór, pažitka, špenát, okurky, červená řepa, hrách, fazole, mrkev, salát, cibule, zelí, rajčata, hořčice, rebarbora, brokolice.
Originál slovenská sečka je určena spíše pro záhonky a je tlačena obsluhou ručně před sebou. A samozřejmě, jen jedna. No a já se pustil do úprav na připojení k Vari, tedy ruční obsluha odpadla a nastoupila mechanizace. Za prvé je to pohodlnější a rychlejší a za druhé počtem secích jednotek vedle sebe lze dosáhnout širšího záběru osazované plochy. Celkem je možno najednou použít od jedné až po čtyři kusy.
Co tedy bylo podmínkou mého zadání?
Aby to zvládalo vůbec vpravit semínko do půdy ve správném uložení za sebou
Aby to eliminovalo nerovný terén
Aby šlo seřízením měnit rozteč řádků
Aby se s tím pohodlně dělalo a bylo vidět do zásobníků na stav plnosti
Tak nápad byl na světě a Miloši, poper se s tím. Jasně, hlavně využít co nejvíce možností pro připojení s nářadím, které Vari běžně prodává. Tady se okamžitě nabízel nosič radliček, prostě ideál. Mohl jsem s prací začít. Postavil jsem Varíka na všechny tři ( třetí kolo), výsevné jednotky ( měl jsem k dispozici dvě) předsadil před nosič a nastalo měření, zkoumání možností a přemýšlení. Jasně, zachovám půlky třmenů, co drží radličky, tedy tu přední část, do které se radličky vsunují a zajistí pružinovou závlačkou. Tu druhou, zadní část, jsem musel předělat, vlastně vyrobit zcela novou, neboť ve spojení jeklů nosiče do T je z každé strany trojúhelníková výztuha a tu bylo nutno „obejít“. Takže výroba nových, větších zadních třmenů. Tím jsem získal prostor na posouvání držáků po celé délce vedení.
A teď k připojení secích strojků. Zakoupil jsem a použil stejný profil plocháče, jako mají radličky a na něj kyvně přes pružinu umístil zahnutý profil U z plechu na připojení secí jednotky, také výkyvně přes čep.
Ptáte se, proč dvakrát kyvně a nač ta tlačná pružina? Je to tak nutné, neboť terén pro výsadbu není ideálně rovný a je potřeba, aby secí strojek byl neustále přitlačován do půdy a kopíroval nerovnosti. Takže každý je takto upraven, aby jeden nenadzvedával ten druhý a jeli nezávisle na sobě v členitém terénu.
Práce s tímto prototypem je snadná, výborně to funguje a výsledek je dokonalý. To je i vidět na videu a obrázku pole po výsadbě zeleného hnojení (hrachu) a jeho prvním vzrůstu. Na konci políčka se traktor mírně zakloní dozadu a tím je umožněno otočení stroje pro další řádky.
Na závěr bych rád upozornil na dvě zásadní věci. Není to zrovna laciná záležitost, jedna výsevní jednotka se na Slovensku prodává za 139,90 €, což je v přepočtu zhruba 3600 Kč a pak letošní novinka, kdy proběhla změna tvaru nosiče radliček, a způsobila, že na nový typ nosiče nosiče již nejdou umístit až 4 secí jednotky, ale pouze 2 s fixně daným minimálním rozestupem.
Stroje a zařízení mě bavily snad od malička. Už jako dítě jsem rozebíral hračky a zkoumal, jak fungují. Vyučil jsem se opravářem zemědělských strojů s maturitou, opravoval bagry a buldozery, traktory, osobní automobily i malou mechanizaci. Několik strojů jsem i navrhl a vyrobil pro sebe, či známé. Zámečničina, mechanismy a stroje jsou dosud mým životním posláním a zároveň i koníčkem, i když dnes již pracuji v jiném oboru.