Ačkoli již máme jaro v plném proudu, pojďme se ještě otočit zpět na uplynulé období. Skončili jsme naposledy u podmítky pole po bramborách a čekání na podzimní orbu.
Jak jsem na podzim slíbil, byla to naše úroda na propachtovaném poli poslední a my se pomalu připravovali obdělávat jiný pozemek, který budeme v dalších, snad dlouhých, letech se ženou obhospodařovávat. Ale i tak jsem si podzimní orby užil až až. Člověk když se ohlédne zpět ke konci října, jak bylo krásné počasí, tak má chuť začít orat zase. A že to panečku šlo. Dlouhé roky jsem hltal články a videa o nastavení tělesa a důkladného seřízení pluhu, že mi orba konečně jde tak, že jsem schopen orací sestavu dát do rukou i nezkušenému a i on orá jako mazák, bez kapky potu na čele. Zde bych chtěl vyzvednout, jak moc je důležité nejen seřízení pluhu a zatížení nápravy,
Neméně důležité je i pořádná výška vzorku na pneumatikách. Moje pětileté FarmTracky už byly sjeté na bezmála 5 mm a tak jsem před podzimní orbou přezul. Nový vzorek má téměř 25 mm a mohu krví podepsat, jaký je to neuvěřitelný rozdíl. Trakce mi vyrazila dech.
Zoral jsem tedy všechna sklizená políčka a byl čas se pustit do přípravy našeho nového. Jelikož na něm byla posledních pár let pastvina a nechtěl jsem zde strávit hromadu času, domluvil jsem se na jedno dopoledne se sousedem, který vlastní větší mašinku, aby mi pole zkusil zorat, že pak já už vše udělám sám. Být to menší výměra, pustím se do toho sám, ale přece jen toho bylo skoro 700 metrů a za plotem soused-kamarád, který ochotně pomůže, tak proč toho nevyužít?
Během dopoledne bylo zoráno a my už čekali se sadbou česneku, až půda pořádně vychladne, abychom mohli sadit našeho oblíbeného Slavina II. Naplánovali jsme si jednu hezkou sobotu, kdy máme oba se ženou volno a že půjdeme sadit česnek. Ale co čert nechtěl. Do rána nasněžilo. To bude patlanice. Naštěstí nejen že nasněžilo, ale bylo i dost zima na to, aby se hlína až tak nelepila a já mohl s rotavátorem připravit kus pole pro krásných 782 v Sulce namořených stroužků.
Hotovo, polní práce roku 2023 považujeme tímto za ukončené. Nachystat frézu, čekat sníh a odpočívat. Krásný program, že?
Frézování jsem si za zimu 23/24 moc neužil. Snad jen 3x, 4x? Ale co naplat, i tak naštěstí spodní voda stoupala natolik, aby z ní měl sedlák ještě radost a těšil se na bohatou úrodu v dalším roce.
Zima se přehoupla do března a najednou začalo jaro tak rychle, jak snad nikdo z nás nečekal. Na polní práce je ještě hodně mokro a zbytečně brzy, tak jsem Varinku využil jinak. Kamarád potřeboval svařit branku k plotu a poté packy na sloupky, na ráhna plotu. A já rád, že VARI zase pomáhá, jí naložil korbu vším potřebným nářadím a vydal se vstříc práci, coby pojízdná dílna. Vidíte, i na to je VARI dokonalá. Dostane bez potíží tam, kam be se osobní auto nevyhrabalo, nebo neprojelo mezi stromy a pařezy a velký náklaďák by nadělal na zahradě paseku nevídanou. To já přijel, svařil, odjel a nikdo pořádně nevěděl, že jsem tam byl.
Vyhlížejíce to opravdové jaro jsem se pravidelně, jen co slezl sníh, chodil dívat na nové pole, jestli už uvidím, že roste česnek. A řeknu vám, když jsem se tak kolem toho pole párkrát prošel, přišel jsem na to, jaký je to už sakra „lán“. Až jsem si malinko zaklel: „Kruci Zbyňku, to budou procházky při obdělávání...“ Nebo že by nemusely být? Ale to až příště.
Na podzim roku 2018 jsem si pořídil sestavu VARI Global IV s motorem XP-200, vozíkem ANV-380 a přídavným závažím 33kg a 2x 5kg. Začal jsem okamžitě studovat všechny oblasti a stránky a hltat informace a vymýšlet, jak mi můj Varik může ještě pomoci. Tak se mi strojní park rozrostl o oboustranný pluh PO18, rotavátor KUK s radličkou, kultivátor AKY, vnitřní závaží kol, hřebové brány a po domácku vyrobený tlačený vozík. VARI se rychle stalo každodenním pomocníkem.