Jak jsem trávník přetvořil na políčko

Zveřejněno: 23. 9. 2019, autor: Jaromír Malich, přečteno: 5 014✕

Zkoušeli jste někdy z trávníku udělat plochu pro pěstování zeleniny? Pokud ne, přemýšlíte nad tím, ale trápí vás, čím začít, pak ta nejvhodnější doba je právě teď! Třeba vám pomohou moje řádky.

Vezmu to pěkně popořádku. Někdy v minulém roce mě napadlo, proč pěstovat dýně a cuketu na hromadě kompostu, když je můžu mít pěkně nasázené na políčku. Ta hromada, na které rostliny původně byly, bylo víceméně nešťastné řešení - ne, že by úroda nebyla, to naopak, ale v posledních letech byly období od června do srpna sporé na vláhu a hlavně horké. To jsme se naběhali s vodou, abychom všechno udrželi naživu! A když už byla vláha z nebe, pak tu byl myši, které se u nás stavily a odnesla to každoročně jedna sazenice cukety. Pěstování na poli mi přišlo méně náročné na vláhu, půda není tak bičována větrem, navíc snazší bude i okopávání na začátku sezony, než se rostliny rozrostou. A tak bylo rozhodnuto.

123

Jenže to nebylo jen o tom, že vjedu Varíkem na místo, rozorám to a bude. Takhle rychle ne. Nejprve jsem musel odklidit hromadu, na které nám každoročně dýně a cukety rostly. Bylo tady ještě jedno ALE - políčko chci rozšířit, ale je tam trávník, který bude asi pěkně náročné zkultivovat na plochu, na kterou budeme chtít na jaře sázet.

A teď přichází doba, kdy si říkám, jak jsem se mýlil. Původně jsem byl masírován internetovými diskuzemi, kde každý druhý radí, nejdřív orat, pak kypřit. Jenže, rád si informace ověřuji. Honza Kopřiva, což je člověk velmi znalý, mi poradil, ať na to jdu přesně obráceně. No jo, jenže když jsem si přivezl rotavátor s kopinatými noži, začalo pršet a bylo nevlídno, musel jsem několik dní čekat. Ale i déšť je dobrý sluha, hlavně před takovou prací.

456

Když se počasí přechodně umoudřilo, rychle jsem vyrazil do terénu. Travnatá plocha se před kultivací musí posekat, třeba mulčovačem, ideálně na co nejnižší sekací výšku. To jsme měli. Následně jsem trochu pochyboval, když jsem chystal rotavátor k práci. Když jsem první polovinu, která byla holá a prostá udusané zeminy, měl hotovou, říkal jsem si, že ten trávník, ten mi asi dá. A člověk se kolikrát hodně mýlí. Se zařazenou první rychlostí převodovky DSK-317 jsem vyrazil na zkoušku. A jak vidíte na fotografiích, šlo to naprosto parádně. Obrovskou roli na snadném kypření mají kopinaté nože. Pokud pár dní předtím pršelo, půda je měkčí a poddajnější - čepele se pomalu zařezávaly a sekaly drn na malé kousky. Druhým přejezdem jsem zajistil, že budu mít nakypřeno již dost hluboko. Třetí přejezd byl už na dvojku, bylo to, jako by stroj kypřil na záhonech, motor ani nedal najevo, že by byl ve větší zátěži. Postupně jsem tak připravil plochu na první orbu.

Následná orba byla už hračkou, protože půda byla zkypřená a snadno se s ní pracovalo. Jen poslední řádek jsem zařízl pluhem do trávy v rámci dorovnání políčka. Pro orbu nesmíte zapomenout na několik věcí, od vyleštěného pluhu, přes nafoukané pneu až po správné nastavení sklonů odhrnovacích desek pomocí dorazů a nastavovacího tělesa. I maličkost může stát za tím, že vám orba nepůjde tak jak chcete. Orbou však vyplavalo na povrch několik větších drnů, které jsem ještě dodatečně rozsekal rotavátorem.

789

Zhruba týden jsem měl na přípravu na zaorání organické hmoty. Takže navozit kompost, použít i posekanou trávu a nakonec hnůj. Mnozí z vás budou skálopevně tvrdit, že Vari nedokáže zaorat hnůj nebo vzniknou další konspirace o tom,jak a prč to prostě nejde. Obrovskou důležitost má správné připravení hnoje k zaorání. To znamená, měkký a na menší kusy roztřepaný hnůj na celé ploše. Velké kusy nebo nesprávné nastavení má za důsledek, že to nepůjde. Na videu můžete vidět, jak proběhlo celé zpracování půdy na ploše, od rotavátorování až po zmíněné zaorání hnoje. Inu, někteří se možná budou divit, ale nepoužil jsem ani orební návleky, protože to jednoduše nebylo třeba. Možná jen toho kompostu a trávy bylo někde velké množství, ale to nevadí, protože to šlo dobře, už mám tedy zoráno a připraveno na zimu.

101112

Na závěr pár podrobností a řádků ke správnému činění při takové práci. Rozhodně nesmím opomenout kypřicí nože s velmi dobrou geometrií, vyrobené z materiálu tloušťky 6 mm a tepelným zpracováním. Ty jen tak nezničíte a když vidím, co trh nabízí - například laciné marketovky s noži vylisovanými z plechu - tohle je jiná liga. Navíc kovová převodovka a vlivem toho vyšší hmotnost znamená, že nespálíte řemeny, navíc stroj se postupně celou výškou kypřicího ústrojí zahrabe do země. Orba s oboustranným pluhem je klasika, tady je opravdu důležitá příprava, nastavení i osazení závažími. Pokud se vše nezanedbá, pak je práce opravdu snadná a z výsledku budete mít radost jako já.

Přeji vám krásný podzim.

Děkujeme za Váš hlas. Řekněte o článku svým přátelům na Facebooku.

Související články