Zveřejněno: 21. 6. 2019, autor: Bronislav Malý, přečteno: 3 331✕
Nechci vše svádět jen na lýkovce smrkového, ale svůj podíl na tom prostě má.
Už brzy z jara se vydalo spousta lidí na úklid a svoz napadeného dřeva. Každý podle svých možností do toho zapojil techniku, jakou má. I proto, že cena tohoto dřeva je velice výhodná a je to tedy dobrá možnost, jak pořídit nějaký ten kubík za slušné peníze. Nic proti, chápu to.
Vyrazili tedy i majitelé Vari s vozíky. A já bych se chtěl zmínit ne o běžném používání či způsobu jízdy, ale o přetěžování stroje. Na dřevo se většinou jezdí s doma dělanými vozíky, které mají více únosnou konstrukci jak ložné plochy, tak brzd. Pochopitelně. Pak ale hmotnost nákladu s vozíkem a obluhy může mít i 800 kg. Vždycky píšu, že Vari vyrábí dobré stroje, ale taky píšu, že ne bezchybné, což soudný člověk uzná, a hlavně ne nezničitelné. Pak stačí jedna taková fůra, výjezd z lesa na louku s mokrou trávou a je-li to celé z kopce, jsou sebelepší brzdy k ničemu. Co se stalo? Neříditelná souprava, kolo se dostalo až na oj leku a křup!!! Poloosa upadla. Při výrobě domácího vozíku se zapomnělo za omezovače rejdu, které mají standardně všechny tovární vleky vyráběné ve VARI.
Naštěstí se toto celé obešlo jen se škodou materiální, prostě se nikomu nic nestalo. Výsledkem je nákup nového šnekového kola a majitel si přál, když už se to rozdělává, vyměnit všechna ložiska, ať je to prý komplet. Já chápu, je to položka několik stokorun, tak proč ne. Tady Vám můžu říct, že ložiska v horním dílu převodovky drží opravdu jinak - lépe než ve starých hliníkových. To je opravdu dobrá věc. Kdo si myslí, že u převodovky s osovým čepem by se to nestalo, tak se mýlí, škoda by byla možná ještě dražší, protože by mohla prasknout spodní skříň převodovky.
Chtěl bych se ale pozastavit ještě u jedné věci. Prosím povšiměte si fotky kotouče spojky (bubínek) jak krásně hraje všemi barvami. Problém je, že je to důkaz o přetěžování stroje. Prokluzující spojka při málo plynu takhle prostě bubínek nevymaluje a jako utvrzení se mi dostalo při pohledu na gufero pod bubínkem. Břit spálený - vypálený. Prostě to nemohlo těsnit a netěsnilo, protože už nemělo co.
Závěrem mohu říci, že majitel si je naštěstí vědom, že Vari nakládá víc, než by měl, a chápe, že oprava bude v jeho finanční režii. Jen říká: "Co mám dělat, nic jinýho nemám!" Zde je třeba si uvědomit, že Vari je deklarováno jako MALÁ zahradní a komunální technika, takže je třeba k tomu přizpůsobit i její používání a zatěžování, aby dlouho bezproblémově sloužila. Ale to jistě víte a není třeba to nějak dál rozvádět.
Z jara jsme se přehoupli do léta a já bych vám chtěl popřát hezké letní dny a příjemnou dovolenou. Odpočiňte si, protože už brzy se postavíte za řídítka Vari, třeba při vyorávání brambor.
No a dovolte mi, abych za sebe mezi námi přivítal novou blogerku. O to víc mě těší, že je to žena a to ne jen tak nějaká, ale žena se znalostmi a bohatými zkušenostmi. Srdečně Vás vítám, Ludmilo!!!
Jsem jen obyčejný spokojený uživatel Vari - systému. Jsem s ním spokojen již 27 let. Rád se podělím s ostatními o zkušenosti při používání strojů Vari, tedy budu ponejvíce psát o těch strojích či adaptérech, které jsem "měl v ruce".