VARI - totálně jsem to rozštípal!

Zveřejněno: 30. 5. 2017, autor: Miloš Valenta, přečteno: 7 571✕

Ano, nastartoval jsem svou Varču a rozštípal jsem to! Bez lítosti, výčitek svědomí a s radostí. A pak nastalo hrobové ticho a obrovská úleva. Hotovo a už bylo po všem. Asi jsem ale začal svůj článek dost drasticky. Varáci by mě v tuto chvíli asi ukamenovali a výrobce by mě už určitě nechtěl za blogera. A z Bohnic by vyrazila eskorta mužů v bílém.

Vše nyní uvedu na správnou míru. To, co jsem rozštípal, byly pouze špalky dřeva. Prostě jsem si usmyslel, že vymyslím a vyrobím kuželovou štípačku VARI. Napadlo mě to již na jaře při pohledu na aktivní vývod převodovky DSK-316.1PSVN, jejíž hřídel má perfektní otáčky pro štípací kužel a to 800-900 ot/min. Větší otáčky nejsou úplně tak vhodné a při pomalých kužel modrá a pálí se. Nápad byl na světě a nezbylo, než začít. Použil a upravil jsem drážkovaný hřídel z mulčovače Tajfun-52, trubku s ložisky jsem dělal kompletně novou. Štípačka je vyrobena jak pro polena, tak pro metrové dřevo - pouze se vyndá stůl. Kryt kužele chrání i pro tuto druhou variantu.

DSC02193DSC02194DSC02200DSC02199DSC02201DSC02205DSC02209DSC02213

 

Musím ale přiznat, že postavit VARI štípačku bylo trochu problematické. Základem kuželové štípačky je samozřejmě štípací kužel. Ten lze v pohodě koupit třeba na cirkulárku. Ovšem cirkulárka je levotočivá, ale náhon VARI pravotočivý! Podařilo se mi sehnat výrobce oněch kuželů a uprosil ho na výrobu tohoto opačného. Museli kvůli tomu úplně přestavit mašinu, což je nepotěšilo, ale vyšli mi vstříc a do týdne jsem měl kužel doma. Dále jsem potřeboval dlouhou pružinu s vhodnou přítlačnou charakteristikou na vracení ochranného krytu. Rozhovor proběhl asi v tomto duchu: ,,není problém jakoukoliv pružinu udělat! Od sta kusů více vám dáme slevičku. Cože jednu? Vy jste se snad zbláznil člověče!" A byl hluchý telefon. Měl jsem ale štěstí a jeden pán až z Liberce mi kýženou pružinu - dokonce dvě navinul, i když sám měl dost práce. Začal jsem s výrobou na jaře, po delší době vyvinul prototyp a nastala první zkušební akce. Dopadla dost špatně. Udělal jsem totiž školáckou chybu - kužel byl příliš vzdálen od stolu a menší poleno se roztočilo jako vrtule. Vzalo mě přes klouby pravé ruky. Nevzdal jsem to a snažil se té chybě přijít také na kloub. Koneckonců, týden jde jíst i levou rukou a lžící. Předělal jsem značnou část již postaveného výrobku a pak nastal onen očekávaný okamžik! Špalky jsem měl k dispozici smrkové  a borovicové. A ono to v pohodě štípalo a štípalo! A dokonce to nerozštípalo ani moji novou štípačku.

Na úplný závěr bych chtěl místopřísežně prohlásit, že na stavbu štípačky jsem žádný materiál "neštípnul", ale řádně zakoupil.

DSC02204DSC02203DSC02214DSC02216DSC02220DSC02221DSC02222DSC02224

Děkujeme za Váš hlas. Řekněte o článku svým přátelům na Facebooku.