Bramborákové satori aneb proč vůbec orat?

Zveřejněno: 26. 12. 2016, autor: Jindra Kelíšek

Je k ránu, obracím se v posteli na druhý bok, stejně jako jsem den před tím obracel bramboráky na pánvi. Jasně, že jsem se jich tak jako vždycky přecpal. Se nedá nic dělat, po bramborácích se můžu utlouct, není divu, že se teď v 6:36 převaluji a nadávám si... a najednou záblesk, několik obrazů v rychlém sledu - bramborákové satori!

Vidím, jak s hlínou za nehty doluji bramborovou hlízu z úrodné prsti. V ruce cítím obrovskou palici česneku a další svazuji k sobě. Českej, silnej, žádnej neduživej čínskej. Třu majoránku mezi prsty a čichám tu omamnou vůni. Ivetka mi po svých zarostlých schodech snáší plato vajec od českých kropenatých. Špetku soli, hrstku hladké mouky a doušek kravského mléka si už koupím v obchodě, zase to nebudu přehánět.

kolaz-bramborakove-satori

Základní suroviny pro svůj bramborák si vypěstuji, to je jasný! Bude to trvat rok, možná dva, tři... Přeci jenom ten náš jíl, co máme v sadu, bude potřeba zúrodnit. Něco písku, kompostu ze spadlých jablek, i chlévská mrva bude potřeba.

Dá se orat i v zimě? „Jasně,” odpovídá Jirka.

Bodejť by ne, jeho nejoblíbenějším jídlem jsou totiž plněné bramborové knedlíky!

plnene-bramborove-knedliky

Hodnocení článku:
152 / 200
Děkujeme za Váš hlas. Řekněte o článku svým přátelům na Facebooku.

Související články