Zveřejněno: 5. 9. 2016, autor: František Šimák, přečteno: 5 182✕
Je tady konec prázdnin a to je neklamné znamení, že musíme pomalu myslet na podzimní práce na zahrádkách a malých políčkách. Rád bych vám zde v pár řádkách odvyprávěl, jak to děláme u nás, u Šimáků, na asi 2000 m2.
Při veškerých pracech na políčku nám pomáhá stařičká Terrinka, kde jsme však museli z plechové nádrže přejít na plast (nic netrvá věčně, jinak však motor pořád pěkně šlape). Pod ní máme již třírychlostní převodovku DSK-317 s dvoutaktními otáčkami. K ní máme, stejně jako každý, kdo pořizoval Terru za „komára“, snad veškeré příslušenství, plus něco k tomu z novějšího nářadí. U stroje se střídáme tři, můj brácha Bohouš, syn Luboš a já František. Naše ženský a děti se snaží o veškerou ruční práci, jako je třeba sázení a vybírání brambor.
Pě
stujeme hlavně brambory, mrkev, okurky, cibulku, cukety, slunečnici, kukuřici, něco na jídlo pro rodinu, něco pro zvířata. Po sklizení zeleniny a brambor vždy musíme řádně odstranit suché zbytky zeleniny a plevele. K tomu používáme novější model bran, ty mají tři řady hřebů, větší záběr, než ty naše původní, a jsou výklopné, lépe tak kopírují terén. S nimi nejen krásně odstraníme bramborové natě a další suché zbytky, zároveň terén hezky urovnáme. Ta troška, která mezi hřeby propadá a zůstane na poli, je celkem zanedbatelná a tu posbírají naši „ruční dělníci“.
Začátkem září pak vysejeme na políčko zelené hnojení, kterým je u nás řepka olejka. Po výsevu opět bránami jemně přejedeme políčko a tím semínka zapravíme do země. V polovině října pak pomocí bubnovky Luciny s červeným plastovým krytem zelené hnojivo posekáme. Toto ještě poházíme hnojem, abychom měli zeminu na další rok řádně výživnou.
Pak už přichází na řadu gró celého „kolchozničení“, a to je orba. My používáme oboustranný pluh, s ním nám to lépe odsejpá. Na konci řádku se vždy krásně otočíme a jedeme další brázdu zpět. Já s Bohoušem používáme západky v kolech, abychom se otočili snadno na místě. Jen syn Luboš se otáčí s uzamčenou nápravou, prý se přece nebude zdržovat. Je to holt ještě mladý kluk, však on na to přijde.
Něco málo k tomu, jak pluh používáme a nastavujeme. Správné nastavení pluhu je totiž alfou a omegou snadné orby. Hlavně máme pluh hladký, zbavený barvy a rzi, aby se zemina krásně odkulovala a nelepila se na pluh. Před započetím orby, dorazy na pluhu nastavíme do polohy tak, aby se dalo oběma dorazy pohybovat na obě strany. 
Pak zaaretujeme pravý pluh a pomocí šroubu s velkým černým úchytem na nastavovacím tělese seřídíme kolmo k orané půdě. Po vytvoření první mělké brázdy se vrátíme zpět. Já se vždy otočím a jedu zpět popředu, kluci zpět couvají. Poté pravým kolem najedeme do již vytvořené brázdy, pomocí nastavovacího tělesa pluh seřídíme kolmo k orané půdě a druhým šroubem si již nastavíme větší hloubku orby. Po provedení druhé brázdy se opět vrátíme stejným způsobem zpět. Po najetí pravého kola do brázdy se stroj opět nakloní, pomocí nastavovacího tělesa pluh seřídíme opět kolmo k orané půdě, upravíme hloubku a provedeme orbu třetí brázdy. Na koci stroj otočíme na místě a najedeme levým kolem do brázdy a zaaretujeme levý pluh. Nyní kolmost pluhu seřizujeme pomocí dorazu na pluhu a ne nastavovacího tělesa (rozhodili bychom si již seřízený pravý pluh). Pak už je vše seřízeno a můžeme v pohodě orat. Půda samozřejmě není všude stejná, někdy se nám stane, že je 
potřeba šíři záběru ubrat, někdy zase můžeme přidat. Ta samé s hloubkou orby. Většinou to závisí na tom, jaká plodina v daném místě rostla, třeba po okurkách a slunečnicích je půda udusaná a tvrdá. Pokud se však nastavení pluhu obsluha věnuje, tak jde orba snadno. I s naší tříapůlkoňovou Terrou, která má více než 30 let. Ještě jsem zapomněl říci, že si z pluhu při zaorávání hnojem se slámou sundáváme předradličku, sláma se na něj hrne a špatně to orá.
Orba po kukuřici je trošku jiná kapitola. Uschlou kukuřici nám vždy někdy na přelomu října a listopadu poseká obecní pohůnek pomocí velkého mulčovače F-700, kterou obec používá hlavně na příkopy a plochy okolo místního jezera. Tou nám ty 2,5 metrové klasy rozemele na kousíčky, které pak zaoráváme jako hnůj se slámou, čili bez předradličky.
Tímto máme veškeré práce na poli hotové. Teď již jen pěkně očistit pluh, utřít ho a nakonzervovat olejem, aby se na něm nevytvořil ani sebemenší náznak rzi. A můžeme trpělivě čekat na jaro.
Orbě zdar, Fr. Šimák, toho času důchodce na vejminku.
Já jsem byl vlastně celý život spjat s firmou VARI a tedy i s malou zemědělskou mechanizací. Padesát let jsem pracoval v tomto podniku. Teď, co jsem důchodce na vejminku, jsem se rozhodl formou blogu představovat nové nebo stávající výrobky firmy VARI.