Tajfun s PJXP-200: sekání stařiny+video

Zveřejněno: 22. 8. 2016, autor: Jaromír Malich, přečteno: 2 733✕

Mulčovací adaptér pro převodovku DSK-316 s aktivním vývodem je podle mě trochu neprávem přehlížený. Zajímalo mě, jak se bude chovat v přerostlé stařině, kde v některých místech sahal porost až po pás. Osadil jsem ho pohonnou jednotkou PJXP-200 a vyrazil do terénu. A věřte, že se děly věci.

Při prvním setkání mě hned napadlo jedno slovo: důmyslnost. Řemínky, jejich seřizování a častá kontrola. Tak na tohle zapomeňte. Prostě něco, co mě, jakožto člověka, který chce ,,na to vlítnout“, těší. Tři prvky – motor, převodovku a adaptér jsem vyložil ze svého auta, za minutu jsem měl stroj poskládaný a šlo se pracovat. Ono na tom totiž nic není, nepotřebujete ani nářadí, vše poskládáte bleskurychle holýma rukama.

DSC_0014DSC_0019DSC_0035

Testovali jsem na pozemku, kde jsme s kamarádem Alešem minulý rok doslova trápili můj mulčovač F-550, ten to projel jako malý tank. Letos tam vyrostla opět úžasná stařina a tak bylo na čase opět mé známé ohlásit, že bude mít letos posekáno.Musím přiznat, že ze začátku jsem se trochu bál. V návodu k mulčovači Tajfun je psáno, že čerstvá tráva je ideální s výškou kolem 40 cm. To bylo v pohodě, na zahradě jsem stroj vyzkoušel na nízké trávě s výškou cca 30 cm a porost byl krásně najemno nadrcený. Ale co teď, když stojím u pozemku, kde je to přesný opak?

 

Prvním projetím v přerostlé staré trávě, jakoby mi spadnul kámen ze srdce. On to ten Tajfun opravdu poseká, když je porost opravdu hodně hustý, stačí malinko ubrat na záběru a projedete všechno. Já jsem záměrně skoro celé tři hodiny, co byl stroj v provozu, sekal na plný záběr. To proto, abych se přesvědčil, jakou má motor reálnou spotřebu při velké zátěži a také, jaké jsou případné slabiny. Plná litrová palivová nádrž Vám vydrží tak na jednu hodinu, jde taky o další vlivy, nejen zátěž, které mohou spotřebu zkreslit, její zvýšení Vám zapříčiní i jen zašpiněný vzduchový filtr. Při studeném startu si pomůžu nastřikovačem a za tepla dám jen plné otáčky, předtím vyřadím z činnosti pojezd a náhon vpředu. Vždy startuji na první pokus.

DSC_0139DSC_0268DSC_0142

Novější převodovka DSK-316 s delší osou kol je podstatně lepší než její předchůdkyně, nezapomenu totiž, když jsem před léty s dvoutaktem a lištovkou zkoušel sekat svah, o tom se nedalo ani diskutovat. To ježdění je dnes opravdu někde jinde, na první pohled je rozchod kol stále o něco užší než je zvykem, ale já sjížděl hrbatý pozemek, který je asi jako rozmlácená pánev. Prostě nerovnost za nerovností. A nemohu si stěžovat, stroj projel všude. Trochu náročnější je otáčení stroje, lépe to jde s vypnutým pojezdem – ale zvyknete si rychle jako já. Prostě pořádný kus železa.

 

Další velkou výhodou je fakt, že podobně jako u nových mašin dnešní koncepce můžete přejíždět mezi plochami s vypnutým náhonem adaptéru, což je pohodlné a bezpečné. Na nerovném povrchu se ukazuje, jak je ta výkyvná konstrukce adaptéru vůči převodovce výhodná, protože dochází ke kopírování terénu a porost je posekaný, ne ožvýkaný. Nepočítejte s tím, že budete mít strniště krásné jak ze žurnálu, ale trávu přesvědčivě zlikvidujete. A bez dřiny.

 

Když to vezmu okem uživatele, pak s Tajfunem můžete vyrazit nejen na zahradu, díky velmi robustní konstrukci hnacího řetězce (všude hřídele s ložisky, převodovky pojezdu a mulčovače s kalenými koly, bronzové kolo s unášecím kotoučem pro pojezd) si podle mě troufne i na údržbu v obcích, kde díky rychlé přestavitelnosti zastane hodně práce.

 

Podívejte se na video Tajfuna při práci:

 

Děkujeme za Váš hlas. Řekněte o článku svým přátelům na Facebooku.